Doposud se většina studií zvířecího spánku zaměřovala na obratlovce. Teprve v nedávné době se podařilo najít doklady možného REM spánku také u některých bezobratlých, například u sépií či chobotnic. To vzbuzuje u vědců zajímavé otázky, neboť REM spánková fáze je u složitějších tvorů spojována se sněním. Je snad možné, že i organismy, u nichž se dříve nepředpokládala složitější mozková aktivita, mohou ve spánku zažívat nějakou formu snů?

Hledání odpovědí vede k ještě zamotanější otázce: proč vlastně existuje REM spánek? Proč se vyvinul a jakému účelu slouží? Nově publikovaná studie pak ukazuje, že vědci kladoucí si tyto otázky nemusí pátrat jen u lidí, primátů, psů či koček. Tým evolučních biologů z Harvardovy univerzity totiž sledoval chování drobného pavoučka druhu skákavka černá (Evarcha arcuata), který podle všeho upadá do spánku zahrnující i REM fázi.

Tak trochu nepraktická poloha pro spánek

Vědci sledovali, kterak se tento pavouk při soumraku spouští na jediné pavučině do polohy, ve které setrvává po celou noc. Už i přímé sledování pravděpodobného pavoučího spánku má svůj význam. Řada druhů totiž setrvává při útlumu v jisté strnulosti, ve které ale není jisté, zda vyčkávají, číhají či spí. Skákavka se věší takovým „nepraktickým“ způsobem, že jde podle všeho opravdu o odpočinek.

Ještě důležitější ale je, že pavouček nezůstával nehybný celou noc. U všech sledovaných jedinců se objevovaly fáze zvýšené aktivity, kdy se skákavkám chvěly a protahovaly končetiny i kusadla. Dokonce jako by ve „spánku“ mimoděk pavouci zaujímali obrannou pozici. To jsou pohyby, které odpovídají projevům REM spánku popsaným právě u kočičích či psích mazlíčků.

Noční pohyby očí

Vědci k tomu ale navíc dodávají, že u sledování dospělých skákavek nebylo vždy jasné, co to ve spánku dělají. O něco zajímavější informace se však podařilo získat díky nedospělým jedincům, kteří ještě nemají plně vyvinutý pigment. Jinými slovy: lze sledovat i pohyby tkání uvnitř jejich těla. Autoři studie tak vytvořili detailní nahrávky, kde jde vidět, kterak se mladým pavoučkům pohybují sítnicové kanálky. Oči skákavek se nedokážou otáčet, sítnicové kanálky ale svým pohybem pomáhají zaostřovat obraz. Lze tedy říci, že tyto pohyby ve spánku jsou formou pohybu očí.

Tím začíná být celá věc s REM spánkem pořádně zamotaná a dostává se  do sfér evoluční biologie. U pokročilých organismů včetně lidí se totiž REM pozná hlavně podle pohybu očních bulev ve spánku. To ostatně dalo této fázi i jméno: REM – Rapid Eye Movement (prudké pohyby očí). Přímé sledování pohybu sítnicových kanálků u pavouků tak lze interpretovat jako jakou evolučně primitivnější formu pohybu očí.

Co v noci pavouk prožívá?

Další možné bádání tak tato studie směřuje v podstatě dvěma směry: evoluční biologové si mohou klást otázky, jaká je vlastně podstata REM spánku a kde se u živých organismů vzal. Proč je spojován s pohybem očí a může být ve skutečnosti miliony let starý? Jaký je jeho benefit pro mozek, respektive nervovou soustavu živých tvorů?

Druhý směr je možná ještě zajímavější pro milovníky bezobratlých zvířat, chovatele pavoučích a hmyzích mazlíčků. Totiž otázka, co tedy pavouk ve spánku vlastně prožívá. Jeho projevy jsou velmi podobné projevům snících obratlovců. Pavouci ale nemají ani klasické mozky, jak je známe od savců nebo ptáků. Přesto však jejich projevy naznačují, že ve spánku na nějaké vjemy reagují. Mohou tak pavouci mít skutečné, vizuální sny? Jasnou odpověď nově publikovaná práce nedává, rozhodně ale tímto směrem směřuje.

Pokud by další výzkumy potvrdily, že jsou pavouci takové formy nervové aktivity schopní, mohlo by to úplně obrátit způsob, jak bezobratlé živočichy vnímáme. Jejich vnitřní svět by totiž mohl být mnohem komplexnější, než se dříve soudilo. To je ale možná něco, co někteří chovatelé pavouků už podvědomě tuší. Tedy to, že jejich osminozí mazlíčci nejsou jen nějaké bezcitné biostroje, ale složití, vnímající tvorové.