Havrany či krkavce nalezneme nejen v přírodě, ale i u řady chovatelů. Obzvlášť krkavci mají své fanoušky a obdivovatele. Velcí černí ptáci, v pověstech a mytologii spojovaní s nadpřirozenými silami, kteří navíc udivují svou inteligencí – to vše zkrátka přitahuje pozornost.
Tým badatelů z německého Institutu Maxe Plancka pro ornitologii se ve své nedávné studii zaměřil na kognitivní schopnosti krkavců. Pod tímto pojmem, překládaným někdy do češtiny jako funkce poznávací, lze najít ty složky psychiky, pomocí kterých živí tvorové vnímají svět kolem sebe, reagují na podněty a řeší problémy.
Výzkum se vedl pomocí série testů prováděné na osmi krkavcích odchovaných od mláďat v zajetí, tedy srovnatelných s domácími mazlíčky. Vybráni byli tak, aby pokrývali širší škálu věku – od čerstvých dospělců po staré ptáky. Vědci se zaměřili na testování takových schopností, jako byla například prostorová paměť, schopnost komunikovat s lidmi a učit se od nich, porozumění relativním číslům a přičítání či objektová permanence (tedy porozumění tomu, že předmět existuje, i když jej zvíře nevidí).
Při testech se v první řadě ukázalo, že věk na schopnosti neměl vliv. Krkavci ve věku čtyř měsíců byli tak zralí, že se z hlediska kognitivních schopností už neměli mnoho co naučit. Mezi zvířaty existovaly individuální rozdíly, obecně lze ale říci, že si krkavci skvěle vedli v testech ověřujících schopnost porozumět přičítání.
Zjednodušeně řečeno tedy dobře chápali, že tři je méně, než čtyři a že k částce (například pamlsků) lze přičíst další tak, aby se obě hodnoty vyrovnaly. Naproti tomu ale nejhůře dopadli v prostorové paměti. Ne, že by to snad znamenalo, že se ve volné přírodě ztratí. Špatně si ale pamatovali strukturu poznávaného prostoru, překážek a podobně.
Shodné výsledky s lidoopy
Nejzajímavější na celé studii ale bylo srovnání, které badatelský tým provedl s obdobnými testy uzpůsobenými pro zkoumání kognitivního funkcí velkých lidoopů. Dříve testovaných 106 šimpanzů a 32 orangutanů vykazovalo takřka shodné výsledky, jako krkavci. Lidoopi byli výrazně lepší snad jen ve zmiňované prostorové paměti.
Uvědomme si ale, že v případě šimpanzů máme co dočinění s našimi nejbližšími příbuznými. Vezmeme-li v potaz, že lidoopi jsou považováni za jedny z nejsofistikovanějších tvorů po lidském rodu, pak o to víc je potřeba výsledek skupiny krkavců podtrhnout.
Evoluční vývoj těchto velkých ptáků jim tedy nadělil mimořádné rozumové schopnosti. Snad proto, že se jejich taktika přežití zaměřila na spolupráci s ostatními krkavci, aliance různých rodových skupin a obecně úzkou kooperaci v rámci hejna – což je ne nepodobné fungování lidoopí, či pravěké lidské, tlupě.
Vědci ale sami přiznávají, že jsou si vědomi toho, že jejich vzorek zkoumaných krkavců nebyl ani zdaleka reprezentativní. Bylo by potřeba provést podobné testy na mnohem větší části populace, rozlišovat ptáky domácí a divoké (u kterých by ale testování probíhalo jen ztěžka) a podobně. Nicméně ačkoliv bylo zkoumaných krkavců jen osm, jejich výsledky se shodovaly.
Kdo se někdy s chovem krkavců setkal, či kdo snad někdy tohoto neobvyklého mazlíčka vlastnil, ten nejspíše překvapený nebude. Zkušenosti mnoha a mnoha chovatelů do jisté míry slouží jako náhrada plošné studie. A co říkají? Že krkavci jsou opravdu inteligentní, oduševnělí ptáci, kteří i zkušené chovatele dokážou svými rozumovými schopnostmi překvapit.
Vstoupit do diskuze (0)