Načítání obsahu, prosím počkejte

Když si chovatel hraje na malíře

14. 12. 2019 – 21:32
0
Když si chovatel hraje na malíře Užovka červená má bezpočet barevných variant | zdroj: Pixabay

Svou mírností a nenáročností je užovka červená asi nejvhodnějším hadem pro začátečníky. Navzdory jasnému jménu existuje velké množství barevných variant vzniklých díky výběrovému šlechtění.  

Užovka červená je hadem severoamerickým, proto většina chovatelů užívá anglické názvosloví, kterého se přidržíme.

Přirozené zbarvení užovky sestává z oranžového podkladu, na němž jsou spíše světle červené "sedlovité" skvrny černě orámované linkou, břicho je černobílé šachovnicové. U divokých hadů se navíc vzácněji vyskytuje i varianta Miami Phase (hlavně na Floridě, původní název lokality – Miami – je dnes ale u chovatelů jménem barvy), kde je namísto podkladové oranžové barva výrazně stříbrnošedá. Druhým příkladem původně přírodní barvy je Okeetee Phase (také původně geografický název), která se vyznačuje tmavě rudými, až vínovými sedlovitými skvrnami.

Díky selektivnímu šlechtění užovek ale bylo docíleno i celé řady "nepřirozených" barev – pracuje se přitom zejména s mutacemi albinismu. Typickou barvou je pak Candy-cane, kdy je ideálem dosáhnout červených skvrn na bílém pozadí. Pro tento ideál dokonce byly některé rodové linie obohaceny hybridem užovky červené a chřestýše. Žádoucí je vysoký kontrast s bílou barvou při vylíhnutí hada, se stářím se podkladová barva mění na přírodní oranžovou či žlutou.

Zajímavým příkladem genetické variability je obrácený Okeetee, kdy je černé ohraničení skvrn nahrazeno bílou. Některé varianty se přímo označují za "designerské", protože při jejich selektivním křížení se hledá nějaký barevný prvek, který se snaží v rodové linii udržet. Jde tak jen o rozdíly například v barevném ohraničení skvrn a podobně. Jde např. o Sunglow (albín, který ale namísto bílé má zemitou barvu), Fluorescent Orange (varianta bílého ohraničení sytě rudých skvrn) či Blood Red (břicho je tmavé a bez šachovnice).

Křížení kříženců

Dalším krokem při tvorbě barevných variant je kombinování už tak křížených variant. Spojením varianty Miami s albinismem tak vznikl Crimson - velmi světle zbarvený had s výrazným kontrastem barev. Šlechtitelé šli dokonce tak daleko, že selektivně rozvíjejí i jiné varianty genových "poruch" zbarvení. Vedle albinismu je to tzv. anerytrismus – nedostatek červeného pigmentu. Vzniká tak Black albino, kdy užovka namísto obvyklé oranžové a červené je zbarvena jen černou, bílou a hnědou. Podobná je varianta Charcoal, která také absentuje červenou a navíc je výrazně kontrastní.

Obzvlášť v poslední době se řady barevných variant dále rozšiřují, jak různí chovatelé přispívají barevnými mutacemi, které se v jejich chovu objevují. Řekněme jen ve zkratce, že anerytrismus či albinismus se v takové případě ještě zpřesňuje, a tak namísto aby zasáhl celé zbarvení, působí například jen na skvrnách či jejich ohraničeních. Máme tak varianty pracující s odstíny olověně šedé barvy; hady, kteří s věkem původně anerystickou šedou mění v nažloutlou "ořechovou" barvu, a podobně.

Navíc se objevují i mutace měnící výrazně vzor kresby. Za všechny jmenujme Motley, který má reverzní kresbu zad či Striped, kde se namísto skvrn vyskytují pruhy podél celého těla. Další varianty mohou měnit i tvary sedlovitých skvrn, vytvářet neobvyklé kresby hlavy a podobně. Navíc se uznávají i složené variace a to se pak dostáváme do desetitisíců možných kombinací. Některé z nich mají jméno, například Blizzard je variantou vzniklou spojením albinismu a anerysmu v chovu. Výsledkem je úplně bílý had s červenýma očima; Butter zase přináší varianty jen v odstínech žluté. Extrémní mutací jsou lysí hadi bez šupin, kteří se vzácně vyskytují.

Nejlepší bude tuto problematiku shrnout zkonstatováním, že užovka červená patří mezi nejvariabilnější hady chované v zajetí. Díky jejímu pestrému přírodnímu základu existuje široká škála prvků, které může selektivní křížení ovlivnit. Protože se snadno množí, nedělá chovatelům problém vytvářet mnohogenerační chovy, kde cíleně sledují tu či onu variantu.

Až člověka skoro napadá kacířská myšlenka, zda v očích některých nepřestává užovka být živým tvorem a mazlíčkem a nestává se malířským plátnem pro experimentování. Na druhou stranu, když si vezmeme šlechtitelské nadšení, s jakým se sledují některé barevné varianty papoušků, morčat, někdy i psů či kdovíjakých jiných tvorů, asi se není čemu divit.

Zdroje:  Vlastní

Nejnovější články