Spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek poslal ve svých příbězích chytrou Bystroušku do bílovických lesů na Brněnsku. Její "předobraz" však kdysi žil jinde. Lišku chovali v hájovně ve vsi Veselí na Šumpersku. 

A když si příhody o jejích kouscích od hajného vyslechl i malíř Stanislav Lolek, připravil několik kreseb. Ty pak Těsnohlídek doplnil příběhem o "všemi mastmi mazané" zrzce. Zpočátku si lidé o Bystroušce přečetli prostřednictvím novinových příběhů. Později se dočkali i rozhlasového a knižního zpracování. "Jen" u papíru a rádia to však neskončilo! 

Známou i za hranicemi se totiž Bystrouška stala díky Leoši Janáčkovi. Hudebního skladatele s novinovými příběhy seznámila jeho hospodyně. Velice ho zaujaly a složil operu Příhody Lišky Bystroušky, k níž si napsal i libreto. Premiéra se konala v roce 1924 v Brně.

Opera se dočkala velkého úspěchu. Janáček se navíc zřejmě připravoval důkladně. Vedle skládání krásné hudby si o liškách načetl a vyrážel i na výpravy do lesa, kde s hajným pozoroval hrající si liščata.

Závěr opery nicméně ty, co četli, případně poslouchali Těsnohlídkův příběh, patrně překvapí... 

Liška Bystrouška má i sochy. Tu nejznámější najdete v Hukvaldech. Sedí na bludném kameni v tamní oboře a pohladit ji prý přináší štěstí. Město má lišku i v městském znaku! 

Další půvabnou sochu, Janáčka i Bystroušky, pak najdete v centru Ostravy. 

Socha Leoše Janáčka s Bystrouškou v centru Ostravy | zdroj: Profimedia

Mimochodem, Bystrouška původně vůbec neměla Bystrouškou být! Těsnohlídek psal o Bystronožce, ale při vydání první části příběhu v novinách došlo k chybě a nové jméno tak ryšavé hrdince už zůstalo.

A moc jí sluší.