Nový výzkum probíhal v prostředí britských organizací zabývajících se zlepšováním podmínek v útulcích, spolupracovali na něm také odborníci zabývající se dynamikou populací zdivočelých koček. Různé studie totiž ukazují, že tato toulavá, nekontrolovatelná zvířata mají negativní vliv na stav přírody, hlavně co se týče ptáků. Důležité je, že už dříve se vědci domnívali, že „subpopulace“ kočky domácí jsou navzájem propojené – tedy že množina „domácí mazlíčci“ se s množinami „pouliční kočky“ a „kočky v útulku“ navzájem alespoň částečně ovlivňuje. Nový výzkum to podle všeho potvrzuje.

Základní metodika byla postavená na matematickém modelování podle dostupných dat. Je při tom co modelovat, neboť čísel je opravdu mnoho – ve Velké Británii žije přibližně 10 milionů koček v roli domácích mazlíčků, statisíce se jich pak nachází v útulcích a na ulicích. Tyto sociální bubliny jsou částečně průchozí, kočka se tak může z domácnosti ocitnout v útulku i na ulici, pohyb ale platí i obráceným směrem. Autoři nové práce uvádějí, že už dříve existovaly různé modely sledující dynamiku druhu kočky domácí v Británii jako celku. Až doposud se ale nikdo nezabýval tím, zda nějaký faktor (v tomto případě kastrace), který výrazně modeluje jednu subpopulaci, má vliv na ty ostatní.

Aby se tímto směrem mohli vědci vydat, vytvořili matematický model, který se zmíněnými subpopulacemi pracuje. Autoři modelu sesbírali dostupná data z jiných výzkumů, v Británii jsou také velmi rozvinuté propojené databáze veterinárních ordinací. Parametry takového matematického modelu tak pro každou skupinu britské kočičí populace počítaly s různými veličinami, jako například šance dožití, čísla plodnosti, sezónní vzorce rození nových koťat během roku a míra průchodnosti mezi subpopulacemi. Poslední bod v podstatě říká, jak velká je statistická šance, že se nechtěná kočka z domácnosti ocitne na ulici či v útulku a obráceně.

Kastrace domácích koček má největší vliv

V simulaci se i při změnách různých proměnných opakovaně ukazovalo, že snižování porodnosti domácích koček (tedy zavádění kastrací) mělo vliv na růst všech kočičích subpopulací. Snížení počtu sterilizovaných koček vedlo k populačnímu boomu nechtěných koťat, která se pak – podle dostupných statistických dat – ve většině případů ocitají na ulici či v útulcích. Dokonce se ukázalo, že podle modelu míra kastrací ve skupině domácích koček měla na ostatní skupiny (zopakujme: kočky v útulku, na ulici a zdivočelé v přírodě) nejvýraznější vliv.

Zavádění sterilizačních programů u ostatních skupin mělo vliv také, ale ne tak výrazný – průchodnost kočičích sociálních bublin je zkrátka větší směrem „dolů“. Tedy je větší šance, že vrh nechtěných domácích koťat skončí nakonec celý v útulcích či na ulicích, zatímco koťata z ulice končí v domácnostech spíše v menšině případů.

Popularita koček roste

Mohlo by se namítnout, že výzkum celý stojí na vodě, neboť jde o pouhou simulaci. Důležitá jsou ale data, která do ní byla vložena, a která autoři pečlivě sesbírali ze všech dostupných zdrojů. Organizace pečující o pouliční kočky a kočky v útulcích ale mohou závěry matematického modelu podpořit. Význam propagace kastrování koček, pokud cíleně neplánujeme chov, je v tom, že má opravdový vliv na růst nekontrolované populace kočky domácí. Problém je samozřejmě v tom, že popularita kočičích mazlíčků roste a obecně vzato dnes v Británii žije snad nejvíce koček v historii. I když procento bezprizorních koček klesá, v absolutních číslech je pořád vysoké.

Výzkum každopádně ukazuje, že kastrovat kočky má smysl. Jde navíc vztáhnout i mimo britské prostředí, dynamika kočičích populací bude v evropských zemích velmi podobná. Pořád je samozřejmě co zpřesňovat, autoři se nyní například snaží celoevropsky získat co nejvíce informací, které by jejich statistické závěry doplnily. Je ale potřeba brát do budoucna v potaz opakovaně potvrzená zjištění, že míra porodnosti kočičích mazlíčků má výrazný vliv na stav koček v ulicích i v útulcích.