Kočky dnes chápeme především jako mazlíčky – a kočky samy s tímto zařazením jistě plně souhlasí. Původně ale byly domestikovány jako pomocnice v boji proti hlodavcům a jiným škůdcům. To je role, kterou sice pomalu opouštějí, přesto se na ni nesmí zapomínat.

Ostatně, kdo někdy navštívil nějaký tradiční statek, jistě si všiml, že pokud jsou tam kočky, po právu samy sebe považují za ředitele celého zařízení. K čemu je vám úroda, když vám ji myši sežerou, že ano?

O kočkách ze statků dnes mluvit nechceme, ovšem u koček coby užitečných zvířat zůstaneme. Titulek článku by mohl svádět k úvaze, že zůstaneme u vladařské role koček, to by byl ovšem omyl. Nakolik je nám známo, žádná kočka nikdy v kanadském parlamentu nezasedala, rozhodně ne veřejně. Přesto však byly po nějaký čas touto zákonodárnou institucí zaměstnány.

Kočky zaměstnané v parlamentu

Na pozemcích parlamentu ve městě Ottawa, hned za hlavními budovami, se až do roku 2013 nacházelo útočiště pro toulavé kočky. Stály tam malé dřevěné domky, kočky byly krmeny a bylo dohlíženo na jejich pohodlí.

Třebaže před koncem v útočišti zůstávala populace jen čtyř koček (po zrušení jim byl nalezen domov u dobrovolníků), přesto bylo známé jako kuriózní místo Ottawy, které se dostalo i do turistických průvodců.

Kočičí domky | zdroj: Rene Chartrand@Wikipedia.org

Jak se něco takového ocitlo na území vysoké státní instituce?

Vznik populace "kanadských parlamentních koček", jak byly nazývány, se datuje k roku 1924. Tehdy byly přímo do budovy parlamentu nasazeny kočky, aby se vypořádaly s hlodavci, kteří zamořili suterén.

Místo šikovných lovkyň jed

Dobový tisk nezapomněl zdůraznit, že šlo o zamoření mírné a kočky byly chápány spíše jako prevence. Hlodavci se z budovy rychle ztratili a hned další rok byly kočky vykázány do exteriérů instituce.

Jaký nevděk! Nezaměstnanými se ale nestaly, až do roku 1955 zůstávaly v podstatě hlavním rodenticidním opatřením kanadského parlamentu. Než je vystřídalo nasazení moderních jedů. Jaký nevděk…

Na pozemcích v blízkosti parlamentních budov ale zůstalo jakési útočiště pro kočky. Tamní populace pocházela z potomků již nevyužívaných koček parlamentních, postupně se k nim asi přidávaly i další toulavé kočky z města.

Konec éry parlamentních koček

V 80. letech tam vznikly zmiňované dřevěné domečky jako zimní útočiště. V maximu prý tamní populace činila několik tuctů koček. Péče o ně – a celkově vybudování stavbiček – ale už plně zastávali kočkám oddaní dobrovolníci, nešlo již o program parlamentu. Poslanci ovšem, snad z úcty k minulým službám, kočky na svém pozemku tolerovali.

Tak se tedy stalo, že v těsné blízkosti hlavního zákonodárného orgánu velkého státu existovala početná populace toulavých koček s dobrým zázemím udržovaného útočiště. Jak jsme ale řekli, tato éra skončila v roce 2013, kdy i sami fanoušci parlamentních koček a dobrovolníci starající se o ně seznali, že nemá smysl místo dále držet. Zbývajícím čtyřem kočkám se našli majitelé a jedna zajímavá éra ottawské městské historie se skončila.

My tedy nepochybujeme o tom, že kočky tajně ovládají nejeden světový parlament, v případě toho kanadského to už ovšem musejí dělat jen na dálku.