Psí vousky, odborně latinsky zvané vibrissae, jsou specializované chlupy, které vyrůstají nad očima, na tvářích, čenichu a ze zvláštních „bradavic“ na bradě. Tyto skupiny mají ještě své další latinské názvy, pro nás je ale důležité vědět, že asi nejčetnější jsou ty na čenichu. Stejně jako běžná srst jsou složené z keratinu, vousky ale mají zužující se špičku a jsou mnohem silnější a pružnější než ostatní ochlupení. 

Délka vousků se mění podle velikosti psa a šířky jeho hlavy. Ty na čenichu bývají kratší u čumáku a delší u tváří. Barvu vousků většinou ovlivňuje barva srsti, vliv ale má i věk, případně některé druhy kožních infekcí, zranění či léků. Vousky najdeme u všech plemen, a to včetně těch lysých, lišit se ale v závislosti na plemeni může délka a četnost. Vliv plemene jde dokonce tak daleko, že psi s vlnitou srstí mohou mít vlnité i vousky, ačkoliv jejich funkčnost je u všech psů zhruba stejná. 

Vnímání okolí a emocí

Jak jsme naznačili v úvodu, psí vousky mají dvě základní funkce: pomáhají psům vnímat okolní prostředí a zároveň jsou komunikačním nástrojem k vysílání emočních signálů. 

Pes má tyto chlupy přítomné už při narození, plně se vyvíjejí jako jedny z prvních na těle. Předpokládá se, že u psích novorozenců hrají důležitou roli při hledání matčiny bradavky s mlékem a že celkově pomáhají pejskům s orientací v prostoru, než se jim během prvních 10 dnů otevřou oči. 

U kořínků vousků se nachází velké množství citlivých hmatových buněk, které vysílají signály do mozku. Pokud se vousku něco dotkne – a to včetně proudu vzduchu – pak jeho vibrace spustí nervové vzruchy s informací, že se kolem hlavy něco děje. Jsou přitom natolik citlivé, že se podle síly impulsu pes naučí poznávat velikost, tvar i rychlost blízkého předmětu či zdroje proudění. 

Prsty a oči

Vousky jsou pak podle polohy na hlavě dokonce specializované. Ty na čenichu směřují přímo ke zkoumanému předmětu, skoro jako natažené prsty. Pes si tak ostatní smyslové vjemy doplňuje o informaci o vzdálenosti, tvaru i struktuře předmětu. Pouhými pohyby hlavy dopředu a dozadu tak zvíře – spolu se svým čichem – takříkajíc „ohmatá“ možný zdroj potravy. Vousy kolem očí varují před možným ohrožením zraku. Při jejich podráždění pes okamžitě instinktivně mrká a oči si chrání. Ty na tvářích zase rozšiřují periferní vidění, k předmětům na okraji zorného pole přidávají hmatový vjem. Vousky na bradě pak mají důležitou roli při podávání informací o možném jídlu, vodě a dalších předmětech, které jsou mimo pohled psa. 

Jak jsme zmínili, psí vousky mohou také pomoci při komunikaci řečí těla, především na poli projevovaných emocí. Zvíře tak může naznačit, zda cítí radost, úzkost či stres. Vousy uvolněných psů většinou volně leží podél tváří a nejsou napnuté. Veselí mazlíčci často díky pohybu svalu zvedají vousky kolem očí. Pes, který se cítí v ohrožení, může aktivně při krčení čenichu směřovat vousky směrem k možné hrozbě. Kolem kořínků čenichových vousků se také nachází žlázy produkující feromony, které se jejich pohybem vysílají do okolí a umožňují komunikovat s ostatními tvory s citlivým čichem. 

Nabízí se otázka, jak velký rozdíl je mezi vousky psími a kočičími. Jejich role je v podstatě úplně stejná, jen u koček bychom asi řekli, že mají větší význam. Kočka je totiž mívá delší a velmi aktivně je užívá při svých akrobatických pohybech, ať už je to lezení ve výškách či protahování se úzkými prostory. Na těle jich pak mají více než psi, navíc jim rostou i na předních nohách. 

Stříhání vousků je týráním 

Ve světle výše řečeného se jeví následující věta jako zbytečná, přesto by ale měla zaznít: Není dobrý nápad vousky psům stříhat. Je potřeba je při zastřihávání psí srsti respektovat a nebrat je jako pouhou estetickou součást mazlíčka. Psi se zkrácenými či úplně ostříhanými vousky se mohou dostat do stresu, neboť jsou narušené jejich senzorické schopnosti. Sice v řádech týdnů dorůstají, na čas je ale pes negativně ovlivněný při všech pohybových aktivitách, které má rád. U některých jedinců dokonce snaha o stříhání vousků může vést až k agresivitě.

V některých evropských zemích dokonce legislativa explicitně říká, že vytrhávání vousků (ano, i to se někdy v zájmu estetiky děje) lze chápat jako týrání zvířete, neboť tím psa de facto zbavujete smyslového orgánu. Pokud se samozřejmě stane, že při stříhání nějaký vousek ustřihnete, ještě to není taková katastrofa, časem dorostou a stříhání samozřejmě nebolí. Je ale lepší se podobným omylům vyhnout. 

Psí vousy línají a padají stejně jako zbytek srsti, postupně také dorůstají nové. Jisté padání je tak normální, jejich počet a hustota se s věkem snižuje. Stejně tak ale jejich stav může indikovat i možné zdravotní obtíže. Lámání či třepení vousků naznačuje problémy s výživou, negativně se mohou projevit i některé infekce či nerovnováha hormonů. Známý je příklad kožní choroby alopecie, při které pes vydatně ztrácí srst, a která může vousky zasáhnout opravdu výrazně. V případně podobných onemocnění je ale potřeba vyhledat pomoc zvěrolékaře.