Kočka užívá své vousky několika různými způsoby. Ten nejdůležitější je spojený s hmatovými smysly – samo slovo „vousky“ je vlastně nepřesné, trochu lidové označení. Ve skutečnosti jde o specializované hmatové chlupy, které jsou velmi citlivě propojeny s receptory v kůži, které informují příslušná mozková centra s přesností odpovídající citlivosti špiček našich prstů.
Hmatové receptory přitom aktivují i ty nejjemnější vibrace vousků, takže kočky jimi reagují nejen na dotek pevných předmětů, ale i na změny v proudění vzduchu. Díky tomu se výborně orientují v prostoru, navíc to pomáhá jejich vnímání i ve tmě. Stejně tak tyto smysly pomáhají při rychlém a akrobatickém pohybu při lovu či úprku. Nemluvě o tom, že kočka díky fouskům „skenuje“ svou trasu, a tak dokáže rychle posoudit, zda se například dokáže protáhnout úzkým otvorem.
Vliv gravitace
Orientace v prostoru je vlastně druhou hlavní funkcí, která je ovšem s hmatem úzce spojená. Použití vousků jde v tomto směru ale ještě dál. Odborníci se domnívají, že kočka stíhá v pohybu vnímat i vliv gravitace na své citlivé vousky, což pomáhá mozku se – spolu s rovnovážným ústrojím ve vnitřním uchu – přesně orientovat ve směrech pohybu. To je neocenitelné například při proslulé kočičí schopnosti dopadnout na všechny čtyři.
V neposlední řadě jsou pak kočičí vousky důležitou součástí řeči těla a tedy komunikace. Napínání drobného svalstva kolem jejich kořínků umožňuje kočkám tyto speciální chlupy uvolňovat či směrovat. Řečí těla komunikující kočky tak mohou podle vousků vnímat, jak moc je jejich kolega uvolněný, podle některých odborníků možná dokonce směrování napnutých vousků varuje před potenciálním nebezpečím. Je fakt, že i pozorný chovatel může tuto formu komunikace rozkódovat a pochopit, zda jeho zvíře není nervózní a napnuté.
Zranění vousků
Kolik vousků vlastně kočka má? Jsou rozmístěné poměrně pravidelně, i když to tak u některých jedinců, obzvláště pokud jde o divočejší povahy, nevypadá. Ty nejvýraznější se nachází na horním rtu v řadách po čtyřech až pěti, přičemž vousky v předních řadách bývají o něco kratší. Většina koček jich má celkově kolem 12 na levém i pravém horním rtu, asi tři nad každým okem a pak také několik kratších na bradě. Stejné hmatové chlupy jsou pak v malém počtu i na zadní straně končetin, poblíž pacek.
Hmatové chlupy jsou zajímavé i tím, že si je kočka může „zranit“. Uvozovky jsou na místě, složením jde o běžné chlupy z keratinu, nejsou tedy doopravdy schopné produkovat bolest. Jelikož jsou ale napojené na několik stovek neuronů, může jejich přehnaná stimulace vést k podráždění, bolesti a dokonce nevolnostem.
Tento stav může nastat například při užívání nevhodné velikosti misky, kdy se chce kočka chce zoufale nažrat, neustále si ale dráždí konce vousků a přemíra vjemů, spojená se zmatením a stresem z přístupu k jídlu, vede až ke stavu ne nepodobnému zranění. Existují i vzácné neurologické problémy, které přehnanou citlivostí receptorů vedou k podobným projevům.
Bez nich není úplná
Ve světle výše řečeného asi není potřeba zdůrazňovat, že je velmi špatným nápadem kočce vousky stříhat či zkracovat. Bohužel, někteří nezkušení chovatelé mají pocit, že jde jen o nějakou kosmetickou úpravu podobnou stříhání psí srsti. Ještě dodejme, že i některé nemoci, vady či nevhodné léky mohou vést k vypadání chloupků. To je pro kočku velmi nepříjemný stav, ztráta vousků je srovnatelná se ztrátou citlivosti lidských prstů a jejich náhlá absence je pro zvíře velmi, velmi stresující. I ta nejlínější bytová kočka od raného dětství spoléhá na své vousky a potřebuje je, aby byla takříkajíc úplná.
Pokud nejsou poškozené vlasové kořínky, respektive kůže, kde jsou uložené, pak by měly vousky kočce dorůstat. Dokonce někdy mohou i vypadnout samy jako jakýkoliv jiný chlup, ačkoliv je pravda, že se to oproti zbytku línající srsti stává jen několikrát za život. Pokud kočce dorůstá vousek nový, může to trvat 1,5–3 měsíce, než dosáhne své plné délky a funkčnosti.
Kočičí vousky čili hmatové chlupy jsou efektivním nástrojem, který výborně doplňuje efektivitu kočičí anatomie a schopností pohybu. Po právu se proto staly jedním ze symbolů koček jako takových a s nadsázkou bychom je mohly nazvat „rodovým znakem“, který kočky umí nejen skvěle využít, ale i hrdě nosit.
Vstoupit do diskuze (0)