Kolik životů má kočka?

Kočka má život opravdu jen jeden. Je sice obtížné určit, odkud se vzala ona číslovka devět, zcela jistě ale není původem biblická, jak bychom čekali.

Jednou z možností je, že původně šlo o matematickou pověru ze starověkého Řecka, možná Egypta. Tam bylo číslo devět považováno v některých religiózních kruzích za magické. I pro jinak racionální pythagorejce šlo o mystický symbol odkazující na cykličnost života a nekonečnost bohů. Tak jako tak, odvaze a odolnosti koček se lidé obdivovali odpradávna.

Dopadne kočka vždycky na všechny čtyři?

Kočka, která padá z výšky, se opravdu dokáže ve vzduchu otočit tak, aby dopadla na své packy. Není ale pravda, že by kočky padaly na všechny čtyři končetiny zároveň. Instinktivně vždy využijí svých silnějších svalů na zadních nohách, které energii z pádu utlumí přece jenom lépe, než ty přední, které dopadnou o malou chvilku později a vyrovnají tělo.

Je známá věc, že nebezpečné jsou pro kočky paradoxně především pády z menších výšek. Při nich se často nedokáží ve vzduchu otočit a mohou utrpět vnitřní zranění i zlomeniny.

Jsou kočky opravdu barvoslepé?

Moderní mýtus, který kočkám upírá možnost vidět barevné spektrum, je pravdivý napůl. Pokud kočičí zrak srovnáme s tím naším, pak se může skutečně zdát, že jsou barvoslepé. Je to ale dáno tím, že naše citlivost k rozeznávání určitých tónů barev je oproti kočkám značně omezená.

Oko kočičí je stejně jako lidské uzpůsobeno k vnímání tří barevných kanálů, ze kterých se pak v mozku skládají barvy komplexnější. Kočky však nejsou schopné tak dobře vnímat odstíny červené jako lidé. Naproti tomu modrou a zelenou vidí v mnohem hlubších odstínech. I díky tomu vidí mnohem lépe v šeru. Další mýtus, že kočky vidí i při absolutní tmě, je pak naprostá hloupost.

Pijí kočky nejraději mléko? 

Naše babičky určitě netušily, že mléko nebo rozmočený rohlík není pro kočku zrovna ideální strava. Běžné kravské mléko se svým podílem laktózy je totiž pro kočky naprosto nevhodné. Koťata sice mléko od svých matek pijí, kočičí mléko je ale od kravského výrazně odlišné. Během dospívání se navíc jejich trávící ústrojí mění.

Dospělé kočky mají fakticky laktózovou intoleranci. Jejich žaludky a vnitřní mikroflóra jsou uzpůsobené pro trávení masa. A tak, při požití většího množství mléka začne celý obsah žaludku do osmi hodin kvasit, což může vyústit až v životu nebezpečnou koliku. 

Musí být kočka, která přede spokojená?

Jeden z nejrozšířenějších a nejnebezpečnějších mýtů je ten, že kočičí předení je projev spokojenosti a pohody. Ve většině případů to tak může být.

Předení je ale nejčastější zvuk, jaký kočka vydává. Je dokonce častější než mňoukání a má mnoho významů. Může být projevem fyzické bolesti i psychické nepohody. Je dokázáno, že kočičí matky předou svým koťatům ve chvíli, kdy cítí, že jsou jejich potomci v nebezpečí a pak i tehdy, když s nimi chtějí upevnit vztah. Někdy jde o projev toho, že jsou hladové. Jistě jste už byli svědky toho, že tyto vášnivé zvuky vaše kočka vydává i ve chvíli, kdy se kouká na ptáky za oknem.