Bylo zvykem přechovávat na palubě velkých lodí živá prasata jako zásobárnu čerstvého masa. Jedním z těchto prasat byl i budoucí vepř Tirpitz, který se v roce 1914 nacházel na palubě německé císařské lodi SMS Dresden. Ta zamířila s flotilou do jižního Atlantiku škodit britským obchodním konvojům.

Několikrát se střetla s flotilou britskou, jejíž součástí byl i křižník HMS Glasgow. Po bitvě u Falkland na jaře 1915 byl Dresden vážně poškozen, zvládl ale uniknout. Našel útočiště u jednoho z chilských ostrovů, už jej ale nešlo zachránit a tak se jej němečtí námořníci rozhodli opustit a potopit.

Vepři se podařilo dostat na palubu potápějícího se vraku, v panice pak začal plavat pryč od lodi. Těžko říci, zda zapůsobila pověstná prasečí inteligence či zda měl spíš pořádnou dávku štěstí, zamířil si to ale přímo k blížící se britské flotile. Prokázal značnou vytrvalost a vůli přežít, protože posádka HMS Glasgow ho zpozorovala asi až hodinu po potopení SMS Dresden.

Maskot na lodi a mazlíček důstojníka

Vyděšené a naprosto vyčerpané prase se podařilo vyzvednout z vody, a jelikož něco takového ani v armádní službě nevidíte každý den, rozhodli se námořníci si vepře ponechat jako maskota. Právě tehdy dostal přezdívku Tirpitz, jako výsměch vysoce postavenému německému admirálovi. Výsměch dovršený tím, že při jedné příležitosti Tirpitz slavnostně dostal „Železný kříž“ zesměšňující německé vyznamenání.

Vepř žil na lodi jako opečovávaný maskot asi rok. Když pak důstojník, který ho jako první zpozoroval, začal sloužit jako instruktor v námořní škole v Portsmouthu, vzal si ho s sebou. V roce 1917 o jeho příběhu psaly dokonce The Times a až do konce války byl Tirpitz v podstatě mazlíčkem svého důstojníka.

Jednou vepřem, navždy vepřem

Konec vepře Tirpitze nás tak možná překvapí svou necitlivostí. Asi je ale potřeba mít na paměti, že po uzavření míru se celá armáda redukovala, někteří vojáci měli s návratem do civilu různé problémy, například ekonomické a navíc byl tehdy vepř-mazlíček něco opravdu nevídaného. Ukázalo se zkrátka, že ač byl Tirpitz maskotem, pořád byl především vepřem a k těm se přistupovalo utilitárně.

V roce 1919 tak byl Tirpitz v charitativní aukci vydražen jako jateční zvíře. Za vepřové tehdy zaplatil lord Cavendish-Bentick obrovskou sumu 1785 liber, které šly ve prospěch Červeného kříže. S Tirpitzem ovšem zacházel jako s jakýmkoliv jiným vepřem a tak touto aukcí jeho cesta životem končí.

Vycpaná Tirpitzova hlava se pak stala trofejí v The Crystal Palace a dodnes je ve sbírkách muzea uložená, byť se běžně nevystavuje. No, a loď HMS Glasgow na památku dostala do výbavy kuchyně dva slavnostní nože s rukojeťmi z Tirpitzových nožiček.

Řekněme si otevřeně, že na podobné příběhy nejsme moc zvyklí. Čteme o hrdinných psech a kočkách sloužících na vojenských lodích a čekáme, že prase zachraňující holý život z trosek německé lodi se dočká happy endu. Snad jen malou útěchou je, že prazvláštnímu konci navzdory zůstává vepř Tirpitz v paměti a jeho divoká cesta životem už je jednou z drobných, lehce anekdotických kapitol první světové války.