Udává se, že psí inteligence se vyrovná dvouletému – někdo píše i čtyřletému – dítěti, takové srovnání je ale značně nepřesné. Mozek lidský a psí se vyvíjí jinak, ačkoliv má leccos společného. Pes dokáže excelovat ve věcech, jaké dítě nikdy nedovede, zároveň jej nepřekoná v jiných kognitivních funkcích. Správnější je tedy přemýšlet nad tím, v čem je psí mysl doopravdy brilantní. Pozoruhodný je už způsob, jak komplexně dovedou naši mazlíčci spojovat smyslové vjemy korunované špičkovým čichem. Jak tedy poznáme, že psí druh je skutečně obdařený značným rozumovým potenciálem?

Rychle se učí

Učení se povelům a různým „trikům“ je důležité pro stimulování psího mozku. Psi se dobře učí skrze pozitivní podporu s pomocí klasického podmiňovacího způsobu – tedy odměna za splnění pokynu. Nadaným psům tak nedělá problém velmi rychle pochopit, co se od nich čeká pro získání kýženého pamlsku.

Manipulují s lidmi

Manipulace skrze vlastní roztomilost je něco, co snad můžeme psím mazlíčkům odpustit. Psí inteligence se totiž projevuje i ve schopnosti chápat, že se správnými gesty a s použitím příslovečných „psích očí“ se snadno hledá cesta k měkkému místečku v lidském srdci. I tato stránka mezidruhové komunikace, kterou psi zvládají, vyžaduje pořádné chápání světa.

Dokáží porozumět lidskému jazyku

Už to, že psi dokáží rozlišit různé lidské slovní příkazy stojí za pozornost. Experimenty ale ukázaly, že psí porozumění lidské řeči jde mnohem dál – naši mazlíčci nejspíše chápou význam širší škály slov, mimořádně nadaní jedinci dokázali uchopit význam takřka dvou set. Ne všechny výsledky studií se psími génii lze vztáhnout na celý druh, přesto tento skrytý potenciál zvířecího mozku existuje.

Chápou lidská gesta a řeč těla

I tento bod se týká mimořádných schopností mezidruhového porozumění. Psí inteligence se totiž projevuje i v tom, že dokáží pochopit velmi dobře význam lidských gest. Ta jsou přitom velmi odlišná od způsobu, jak by mezi sebou komunikovali divocí předci psů ve smečce. Tisíce let společné evoluce se tak pozná i v tom, že například při výcviku psi reagují na gesta často lépe než na slovní povely. Výborně chápou naše používání prstů při ukazování, experimenty ostatně ukázaly, že už osmitýdenní štěně dovede rozkódovat co to znamená, když mu člověk ukazuje na skrýš s pamlskem.

Skvěle řeší prostorové problémy

Psi mají schopnost výborně vnímat fyzické prostředí kolem sebe a jeho zákonitosti, což si opět žádá pořádnou porci vrozené inteligence. Schopnost hledání nových cest v krajině, schopnost zapamatovat si dlouhodobě skrýš oblíbené hračky či pamlsku, schopnost řešit různé logické hračky – to všechno dělá psímu mozku výbornou vizitku. Opět je dobré si uvědomit, že zdánlivě samozřejmá věc samozřejmá vůbec není. Příkladem je vědomí vlastního těla – pes ví, že jeho tělo má nějaké rozměry, a tak většinou chápe, že pokud si například sedí na dece, kterou chce zvednout, musí se posunout. Bez schopnosti představit a uvědomit si sebe sama v prostoru, by něco takového mazlíček nezvládal.

Mají emoce

Velkým důkazem komplexního myšlení je dobře popsaná existence složitých emocí u psů. Podle studií zkoumajících vyplavování různých hormonů se dokonce zdá, že škála psích emocí bude velmi podobná té lidské. Zde bychom ovšem mohli odkázat ke zmiňovaným dvouletým dětem – emoce u psů jsou silné, bezprostřední a jaksi „nerafinované“. Jiné vědecké práce ale naznačují, že u psů mohou existovat i emoce komplexní, například žárlivost či empatie.