Stačil jeden elektrický výboj v Petriho misce a dvě buňky se spojily v jednu. Ta se okamžitě začala dělit a vzniklo embryo, ze kterého se narodila první naklonovaná dospělá ovce.

Zní to jako rutinní proces, který se dá přirovnat k procesu umělého oplodnění. Nicméně Dollyiným rodičům, molekulárním biologům, dal hodně zabrat. Čísla mluví za vše: Z 277 úspěšných převodů buněčného jádra se vyvinulo jen 29 normálně vypadajících embryí následně implantovaných do 13 náhradních matek. Přežila jen Dolly.

Narodila se 5. července 1996, ale vědci ani ošetřovatelé si dlouho nebyli jistí, zda je mládě v pořádku a zda se nějak liší od jiných zrozených jehňat. Bylo jim jasné, že kdyby ovci představili příliš brzy, v případě projevení nějakých „vad“ by byl jejich projekt v očích veřejnosti ještě kontroverznější.

Klonovat savce? Přece nemožné!

Už tak nastal mezi vědci i laiky po oznámení mimořádný rozruch. Do té doby mnozí věřili, že klonování zvířat není možné. V 50. letech se o něj u žab pokoušel biolog John Gurdon z Oxfordské univerzity, ale jeho „výtvory“ nikdy nepřežily stádium pulce.

Představa, že by se to podařilo u savce, byla všem velmi vzdálená. Důkaz o tom, že to není nemožné, proto okamžitě vyvolal etické otázky a hororové vize klonování lidí. Dnes, dvacet let poté, stále myšlenka klonování lidí spadá do říše fantazie.

Důchodce v těle puberťáka?

Zpočátku se Dolly nijak neodlišovala od svých vrstevnic, zhruba ve dvou letech se ale přišlo na to, že její buňky stářím neodpovídají dvouleté ovci, ale spíš šestileté – což byl věk ovce, která byla jejím „předobrazem“. I přesto byla dlouho zdravá a porodila celkem šest zdravých jehňat.

Zlom nastal kolem šestého roku, kdy začala trpět artritidou a nakonec zemřela na plicní infekci. Skon obvyklý u dvanácti třináctiletých zvířat. Což by vzhledem ke stáří původní ovce odpovídalo…

Vědci však argumentovali tím, že ovce žila celý život pod střechou a nechodila běžně ven na pastvu. Takoví jedinci prý podle nich běžně stárnou rychleji.

Různé druhy klonování

Existují dva druhy klonování – reprodukční, tedy skutečné „kopírování“ zvířat, a terapeutické, kdy se z embryonálních kmenových buněk vytváří jiný druh, zpravidla specializovaných buněk. Skotští výzkumníci se soustředili na reprodukční klonování.

Za oněch dvacet let vědci provedli řadu dalších výzkumů a pokusů a přestože terapeutické klonování kmenových buněk má z hlediska praxe mnohem větší význam, na tomto poli k příliš velkým změnám nedošlo. Jde o příliš kontroverzní a eticky sporný výzkum, zejména pokud jde o lidi, a tedy klonování kmenových buněk lidských embryí.

Mléko z naklonovaných krav

Opačným případem je ale reprodukční klonování, pomocí něhož podařilo se vytvořit klony už více dvaceti druhů zvířat. Zatím nejúspěšněji funguje u skotu, kde je dokonce ve Spojených státech a na Novém Zélandu považované za běžný způsob, jak držet vysokou produkci mléka. Naklonované výkonné dojnice mají svůj původ napsaný v rodokmenu, který dál pokračuje jejich mláďaty.

Mléko a maso naklonovaných krav je běžně ke koupi třeba ve Spojených státech, Argentině či v Brazílii. V Evropě nikoli, a to kvůli dopadům na zvířata. Studie Evropského úřadu pro bezpečnost potravin z roku 2008 uvádí, že klonování způsobuje častější výskyt vývojových abnormalit a mláďata se rodí větší, což vede ke komplikacím při porodu a vyšší úmrtnosti novorozených mláďat.

Pes i kůň na přání

Vedle snahy pomocí naklonovaných kvalitních dojnic je tu ještě jedna větev kopírování zvířat, a to ta nejvýdělečnější. Zemřel vám dlouholetý psí společník? Žádná problém, pokud máte 100 tisíc dolarů (2,5 milionu korun), můžete si pořídit štěně s jeho geny. Kůň z produkce texaské firmy ViaGen stojí „pouhých“ 85 tisíc dolarů (2,16 milionu korun).

Největší byznys ale rozjela společnost Crestview Genetika, kterou v Buenos Aires založil se svými dvěma partnery jeden z nejlepších světových hráčů póla Adolfo Cambiaso. Podle očekávání se specializuje hlavně na koně – už jich „vyrobila“ 45 včetně pětadvacítky Cambiasových vlastních koní na pólo.

A podržte se – jeden z nich se v aukci prodal za 800 tisíc dolarů (20,3 milionu korun)! Koně, které v laboratořích Crestview vznikají, jsou totiž velmi kvalitní. Tým složený pouze z klonovaných ořů dokonce před několika lety vyhrál prestižní zápas v Buenos Aires.