Domovinou šedomodrých papouchů je Brazílie. Už v roce 1819 se jejich počet odhadoval jen na necelé dvě stovky. Postupem desetiletí pak začaly počty těchto ptáků dramaticky klesat. Důvodem bylo především zmenšování vhodných biotopů.

V 70. letech žilo v divočině asi šest desítek arů škraboškových, později začali být cíleně odchytávány i poslední exempláře. V roce 1984 tak mimo zajetí existovali jen čtyři doložení arové, o rok později pouze tři. Nakonec přírodou poletoval "poslední mohykán", který si jako partnerku našel samičku ary marakány. I po tomto papouškovi se však nakonec slehla zem. Naposledy ho spatřili v říjnu 2000.

Ara škraboškový však naštěstí nezmizel ze světa úplně. Tito papoušci totiž žijí v zajetí. Nejvíce jich pobývá v oficiálních chovných stanicích, několik desítek pak také v soukromých chovech. Nám nejbližší chovná stanice těchto papoušků je v Německu.

A právě mezi brazilskou vládou a chovnými stanicemi v Německu a Belgii byla v roce 2018 uzavřena dohoda o návratu zhruba pěti desítek arů škraboškových do přírody v oblasti brazilského Bahia  - pod ochranným dohledem. Do divočiny by měli papoušci vylétnout v roce 2021.