Inteligence je trochu ošemetná věc, pokud ji chceme zkoumat dle lidských měřítek. Navíc se nám s inteligencí někdy směšují termíny jako myšlení, paměť a vědomí, které jsou sice úzce provázané, nepřekrývají se ale úplně. Existují například testy pokročilé formy vědomí, kdy si subjekt zřetelně uvědomuje sebe sama, a zná tedy své schopnosti, podle kterých promýšlí řešení problémů. Takové vědomí zatím bylo odhaleno jen u primátů a překvapivě u vran.
Vše je samozřejmě také otázka testovací metodiky – psí vědomí se prostě od lidských měřítek může odchylovat. Ukázkou těchto měřítek je často skloňovaná fráze, že "pes má inteligenci jako čtyřleté (někdy se říká dvouleté) dítě".
To je pravda jen částečně – psí schopnosti řešení problémů, učení se povelům a chápání komunikace skutečně velmi dlouho zastiňuje pomalu se rozvíjející lidský mozek. Na druhou stranu ovšem lidské schopnosti abstraktního myšlení a vnímání světa v souvislostech už v poměrně brzkém věku překonávají ty psí. Srovnáváme zkrátka nesrovnatelné.
Co se ovšem dá poměrně exaktně sledovat je paměť a také inteligence na základní úrovni, tedy ve schopnosti chápat význam slov a komunikace. Právě na těchto polích máme příklady psů, kteří svými schopnostmi vědcům skutečně vyrazili dech.
Přes tisícovku předmětů
Pokud jde o paměť, pak skutečným rekordmanem byla asi border kolie jménem Chaser (2004–2019). Její majitel, profesor Pilley z univerzity v Jižní Karolině ve Spojených státech, ji od štěněcího věku trénoval v paměťových cvičeních. Podle výsledků výzkumu Chaser v pěti měsících začala chápat, že předměty mají jména. Postupně se naučila na 1022 jmen předmětů (hlavně hraček), které podle jména dokázala identifikovat.
Fenka border kolie Chaser byla psem s největší změřenou pamětí mezi zvířaty.
| zdroj:
commons.wikimedia.org (autor Pilleybianchi)
Prokazatelně chápala i významy topografických pojmenování – co je to strom, dům, slunce a podobně. Profesor Pilley experimentálně prokázal, že do jisté míry rozumí i struktuře věty a v ní obsažené informaci či povelu.
Schopnosti aktivního učení navíc demonstrovala skrze "vylučovací metodu" – pokud se setkala s novým slovem, a na zemi bylo pět známých předmětů a šestý neznámý, pak chápala, že toto nové slovo patří nové věci. Uvádí se, že co do schopnosti pamatovat si pojmenování věcí, měla Chaser vůbec největší paměť ze všech kdy testovaných zvířat.
Je otázka, jestli se Chaser vymyká psím měřítkům, či zda ve všech psech dříme podobný génius paměti. Věc se má asi tak, že Chaser byla skutečně svým způsobem génius - zároveň bychom ale s opakováním podobně systematické výchovy i u jiných psů asi zjistili, že genialita a inteligence těmto našim čtyřnohým přátelům obecně není cizí.
Vstoupit do diskuze (0)