James Bowen (nar. 1979 ve Velké Británii) po dlouhé roky nekráčel životem právě nejšťastněji. Jako malý se po rozvodu rodičů s matkou stěhoval do Austrálie, přičemž často měnili bydliště, a tak měl problém kdekoliv zapadnout. Byl často šikanován, měl kázeňské problémy, zároveň mu psychologové pochybným způsobem diagnostikovali poruchy chování, což mu přineslo jen další odmítání.

V 17 letech se na vlastní pěst vrátil do Velké Británie, kde žil nějaký čas u rodiny nevlastní sestry. Neshody s příbuznými ho nakonec ale vyhnaly na ulici a do ubytoven, kde střídavě strávil několik let a postupně přitom propadl heroinu.

V roce 2007 se pokoušel o změnu – podařilo se mu dostat do sociálního bytu a zapsat se do odvykací kůry. Živil se jako pouliční kytarista a právě tehdy se potkal s velkým zrzavým kocourem, který měl změnit jeho život.

Osudové setkání

Jednoho večera na něj natrefil v hale bytového domu, tehdy ho ale ještě ignoroval. Když kocoura potkal další den na tom samém místě, uvědomil si, že je ve velmi špatném stavu – měl špatnou srst, byl silně pohublý a na noze měl zanícenou ránu. Když zjistil, že kočka skutečně nikomu nepatří a jde o toulavého tvora z ulice, cosi se v něm pohnulo a rozhodl se mu pomoci. Vzal jej na veterinární kliniku, kde mu ze skromných úspor zaplatil léčbu zanícené končetiny.

Po dobu léčby si Bowen nechával kocoura doma, přitom prý v okolní čtvrti stále hledal jeho majitele. Když se kocour dostal do mnohem lepšího stavu, vypustil jej na ulici a doufal, že se vrátí domů. Místo toho se začal vracet k Jamesovi, následovat jej po cestě na autobus a čekat na něj u dveří bytu. Proto se Bowen nakonec rozhodl si kocoura nechat a dal mu jméno Bob.

Bowen začal Boba brát na svoje pouliční vystoupení. Setkal se při tom s pozitivním ohlasem – pravidelní cestující poznávali zrzavého kocoura v autobuse, na Youtube se objevila jejich videa a lidé se na Bowenovo místo v parku vraceli stále častěji. Později se začal živit pouličním prodejem časopisu, přičemž se kocour Bob stal jeho "značkou" a lidé u něj kupovali o to víc.

Bob si ve filmu podle knihy zahrál sám sebe

Ve své pozdější knize také napsal, že v krizové chvíli, kdy se málem vrátil k heroinu, ho podpořila Bobova společnost. Dotáhnul léčbu do konce a k drogám se už nevrátil – za tento úspěch je podle svých slov James Bowen vděčný jen a jen Bobovi.

Bob a James krátce po vydání první knihy v roce 2012 | zdroj: commons.wikimedia.org (autor Bryan Ledgard)

Rostoucí popularita Jamese Bowena a jeho kočky k němu přivedla novináře, kteří na podzim 2010 poprvé publikovali jeho příběh. Na základě tohoto článku Jamese kontaktovala literární agentka jednoho vydavatelství, která mu umožnila kontakt s jedním z jejich kmenových spisovatelů. Spolu Bowena přesvědčili, že jeho příběh by se jako kniha mohl prodávat, a tak nakonec v roce 2012 vyšla kniha A Street Cat Named Bob (česky v roce 2017 jako Kocour Bob – příběh o přátelství a naději).

Kniha se stala obrovským bestsellerem, který byl do dneška přeložený do 30 jazyků a z Jamese Bowena udělal profesionálního spisovatele. Kniha byla navíc v roce 2016 zfilmována, ve velké části scén si Bob zahrál sám sebe.

Bob pomáhal mladým 

Bowen během následujících let sepsal celou řadu dalších knih – pokračování jejich příběhu, knihy o pouliční kočičí moudrosti, knihy pro děti a podobně. Vždy v titulním názvu s Bobem na prvním místě, ostatně Bowen sám se žertem tituluje především jako Bobův oficiální životopisec.

V celém svém díle James Bowen neustále zdůrazňuje, jak výjimečným zvířetem Bob je a jak mu vlastně zachránil život. Pár spolu často vystupoval na různých besedách a otevřeností v tématu drog pomáhal mladým lidem, aby se nevydali stejnou cestou jako Bowen. Velkou část svých peněz, ke kterým přispěly i zisky z vydaného hudebního alba, věnoval Bowen na nadaci pomáhající bezdomovcům.

Poslední příběh

Bohužel, příběh nemá šťastný konec. Letos 13. června James při večerním krmení zjistil, že se Bob dostal z domu. Kocour už dávno přivykl domácímu chovu, na procházky do parku chodil s vodítkem a své kočičí útočiště v zahradě měl zabezpečené. Přesto se nějak stalo, že se oné noci kocour dostal volně do ulic, kde byl odpoledne dalšího dne, asi kilometr od domu, nalezen mrtvý, asi po srážce s autem.

Tak nešťastně uhynul kocour Bob – zachránce života spisovatele Jamese Bowena a literární celebrita. Bylo mu asi 14 nebo 15 let, několik let kočičího života tedy měl ještě před sebou. Jeho slávu dokládá i to, že o jeho smrti informovala ve Velké Británii všechna velká média. The Times k tomu příznačně napsaly: "Devátý život kocoura Boba skončil..."