Tento pes se narodil v roce 1942 jako rodinný společník v městečku Loughborough. Byl to kříženec kolie a německého ovčáka a podle všeho byl velmi inteligentní a nadaný na chápání příkazů. Když už si jeho rodina kvůli tenčícím se válečným přídělům nemohla dovolit se o něj starat, rozhodla se vyslyšet výzvy armády a propůjčit psa k vojenské službě. Původně se vlastně jmenoval Brian, při vojenském výcviku si ale vysloužil údernější přezdívku Bing, která mu už zůstala.

Bing absolvoval standardní výcvik pro armádní psy, přičemž kvůli své statečné povaze byl později zařazen do programu, který cvičil čtyřnohé příslušníky výsadkových jednotek. Těchto "parapsů" byla nasazená celá řada, Bing se ale stal symbolem za ně za všechny. Účelem psích paragánů bylo po výsadku pomáhat vojákům v klasických úkolech – konkrétně Bing byl přímo cvičený k hledání skrytého nepřítele, varování vojáků a k obraně v boji.

Premiéra během Dne D

První ostrou misi absolvoval se svým cvičitelem a psovodem přímo při Dni D 6. června 1944. Seskočil se svou jednotkou na padácích v týlu nepřítele a během vylodění v Normandii tam plnil bojové úkoly. Vojáci později vzpomínali, že z letadla se mu moc nechtělo a bylo potřeba ho ke skoku přesvědčit pomocí odměny v podobě kusu masa. Navíc se jeho padák zamotal do větví a tak Bing zažil hned na začátku ostré chvilky bezmoci.

Nakonec ale statečně uplatnil svůj výcvik, a třebaže byl zraněn, nakonec sloužil ve Francii až do září. Po zimní zotavené se pak v březnu 1945 účastnil paravýsadků v rámci operací za Rýnem a při dobývání hroutícího se Německa.

Bingův příběh přiblížili čtenářům váleční korespondenti a pes se stal jedním ze symbolů bojujících zvířat. Když válka skončila, vrátil se šťastně ke své rodině. V roce 1947 pak obdržel Medaili Marie Dickinové, což je zvířecí obdoba Viktoriina kříže – vyznamenání pro zvířata statečně bojující v lidských válkách.

Muzeum připomíná jeho statečnost

Bing uhynul v roce 1955. Dnešním úhlem pohledu bychom možná řekli, že bychom čekali pietnější zacházení s ostatky válečného hrdiny, v posmrtném osudu jeho těla ale není žádná neúcta. Bingův kožich a kůži totiž použili k vytvoření dermoplastiky, která měla v expozici válečného muzea nadále připomínat statečného parapsa. Ostatně, zbytek těla byl pohřben s poctami mezi jinými psími veterány na zvířecím hřbitově asociace PDSA – veterinární charity, která mimo jiné udílí výše řečená vyznamenání.

Válečné muzeum v Duxfordu tak stále vystavuje dermoplastiku Binga, psa s padákem, spolu s jeho medailí. Připomíná tím, že nejen lidé, ale i tvorové, kteří nemají s lidskými konflikty nic společného, se ocitají ve víru války – a často se odvahou svým lidským spolubojovníkům více než vyrovnají.