Bamse – což je dětské slovo v norštině označující někoho urostlého a zároveň plyšového medvídka – byl bernardýn, který se narodil v roce 1937 v Oslu. Je mimochodem zajímavostí, že na dochovaných fotografiích se od současných bernardýnů trochu liší. V průběhu 20. století se totiž vzhled těchto psů kvůli cílenému šlechtění proměnil. Bamse byl velký, ale ještě poměrně atletický a ne přehnaně mohutný či těžkopádný.

Jako štěně jej zakoupil kapitán Erling Hafto z malého městečka Honnigsvag, majitel velrybářské lodi Thorodd. Kapitánova dcera, která Bamseho zažila ještě v předválečných časech, později vzpomínala, že to byl velmi mírný a milý pes, který pečlivě dohlížel na všechny děti rybářů, které si hrávaly v přístavu.

Psí lodní důstojník

Bernardýn „sloužil“ jako lodní pes na Thoroddu, a byl tak od útlého věku zvyklý na moře a plavbu. Když vypukla druhá světová válka, byla loď Thorodd zrekvírována norským námořnictvem a upravena na strážní plavidlo. Lodi dál velel Erling Hafto a Bamse se stal oficiálně členem posádky a psem vojenským.

Po nacistické invazi a pádu Norska se podařilo malé skupině lodí odplout do Velké Británie. Zde se z trosek norské armády zformovaly „svobodné síly“, které nadále bojovaly po boku spojenců. Mezi nimi byla i loď Thorodd v roli minolovky.

Bamse s posádkou na lodi Thorodd | zdroj: public domain

V těžkých válečných časech se stal Bamse milovaným maskotem celé posádky. Mnoho námořníků po válce vzpomínalo, jak jeho dobrosrdečná povaha pozdvihovala morálku na lodi. Při bojích prý stál na předním dělu jako socha, vojáci mu proto vyrobili speciální psí přilbu.

Thorodd měla základnu ve skotském městě Dundee, kde jednou došlo k potyčce, která skončila napadením lodního důstojníka. Bamse agresora s nožem zaskočil útokem a shodil ho do moře. Při otevřené plavbě zase zachránil život námořníka, který přepadl přes palubu a pes se mu neohroženě vydal na pomoc.

Navíc se opravdu choval jako rozumný a zodpovědný psí důstojník. Rozháněl hádky a rvačky mezi námořníky; a když měla posádka na pevnině volno, dohlížel prý na to, aby se všichni z místních hospod včas vrátili do služby. Dokonce údajně bez dozoru jezdil místními autobusy a hledal zatoulané námořníky – i když tahle historka vypadá víc jako anekdota.

Symbol Norů bojujících za vlast

Je ovšem fakt, že popularita Bamseho brzy překročila okruh lodi Thorodd. Stal se mimořádně populárním i mezi skotskými civilisty v Dundee, kteří ho tak trochu brali jako svého. Protože norské síly v exilu potřebovaly opravdovou vzpruhu, byl nakonec vybrán velitelstvím jako symbol pro všechny vojáky bojující za svobodu své vlasti.

Vznikla série fotografií Bamseho v námořnické čapce, na základě kterých byli tištěny velikonoční a vánoční pohlednice s vlasteneckými texty. Bamse tak osobně pomáhal morálce své posádky a skrze média všem Norům.

Foto bernardýna Bamseho, které se ocitlo na řadě válečných pohlednic vydaných pro Nory bojující v exilu. | zdroj: public domain

Uhynul náhle na zástavu srdce v přístavu Montrose 22. července 1944. Pohřben byl s plnými vojenskými poctami, za přítomnosti nejen stovek norských námořníků, ale i britských vojenských techniků a údržbářů a mnoha místních civilistů. Dokonce školy z Montrose a Dundee vypravily na psí pohřeb všechny školní děti.

Posmrtně byl pak pes vyznamenán v roce 1984 Norges Hundeorden, Norským psím řádem, a v roce 2006 Zlatou medailí PDSA, zvířecí obdobou vyznamenání Jiřího kříže za statečnost.

Především mu pak byla v tom samém roce v Montrose ve Skotsku, kde byl pohřben, odhalena v přístavu socha v nadživotní velikosti. Ceremoniálu se účastnila řada oficiálních představitelů ze Skotska i z Norska, zdravici poslal i norský král – a jako nejdojemnější část přijela i Vigdis Haftová, dcera Bamseho majitele, která si psa z dětství pamatovala.

Zájem médií oživil také zájem o veřejnosti. O Bamsem a lodi Thorodd vznikla řada knih. V Norsku o něco později vznikla kopie skotské sochy. Tak jako byl Bamse za války maskotem norského boje, je i dnes symbolem válečného úsilí a zvířecí věrnosti a statečnosti. Jeho památka tak žije a připomíná, co všechno jsou naši čtyřnozí přátelé schopni lidem dát.