Andulka si proto získala v běžném povědomí pověst jisté "obyčejnosti". Kdo chce skutečnou exotu, nepořídí si přece obyčejnou andulku. Opak je ale pravdou, i tento tvoreček má celou řadu zajímavostí, které stojí za pozornost.
Už jenom to, že ikonicky nejběžnějším papouškem se stala andulka by mohlo vypadat zvláštně. Pochází totiž z Austrálie, tedy z kontinentu odlehlého a relativně pozdě objeveného. Za jejich popularitou a značným rozšířením asi stojí nejen drobné rozměry a inteligence, ale i snadnost množení a nenáročnost chovu.
Andulky nejsou žádné biologické křehule. Ilustruje to i fakt, že navzdory velkému narušení australského ekosystému, jsou stále hojné nejen v našich obývácích, ale i v přírodě své původní domoviny. Divoké andulky obývají nejčastěji eukalyptové háje, v oblibě mají i drobné keře. Andulka je schopná i týden nepít, přesto se raději zdržuje u zdrojů vody.
Zajímavé je, jak se začala forma chovaná v zajetí lišit od té přírodní. Původní divoká andulka má jednu barevnou variantu - zelené tělo, žlutá hlava, žlutozelená křídla. Váhově má do 40 gramů.
Šlechtěním se ale podařilo dosáhnout obrovské škály barevnosti tak, jak je známe ze zverimexů: modrá, bílá, azurová, šedá, tyrkysová, šedozelená a podobně. Výstavní ptáci jsou také větší a mohutnější, než jejich divocí sourozenci, mohou dosahovat až 60 gramů váhy.
Život divokých a domácích andulek se liší i ve sféře sociální. Doma se obvykle setkáme s jedním, dvěma ptáčky v kleci, případně malou skupinkou u chovatelů, kteří mají k dispozici větší voliéry. V divočině ale andulky vytváří obrovské hnízdící kolonie, které mají mezi sebou poměrně složité vztahy.
Divoká andulka je neustále obklopena nějakými kolegyněmi - to je možná jedna z příčin jejich značné inteligence, bez které se složité sociální chování neobejde.
V zajetí je tak také lepší chovat andulky alespoň v páru - ovšem pozor, trochu překvapivě se obvykle dobře snáší dva samci, nikoliv ovšem dvě samice. Obvykle se v zajetí dožívají 10-12 let, jsou ale dobře popsány i případy andulek dvacetiletých.
V zajetí jsou chovány andulky někdy od poloviny 19. století, od počátku byla jejich nejhledanější vlastností schopnost naučit se mluvit. I v českých zemích se objevují už někdy na konci 19. století. Andulky možná nejsou velmistry testů inteligence, jako například žakové, ovšem vlohy pro mluvu mají značné. Andulák Puck, žil v 90. detech, drží dosud mezi ptáky nepřekonaný absolutní rekord v rozsahu slovní zásoby.
A jedna zajímavost na závěr. Oxfordský slovník oficiálně zařadil do jazykového korpusu slangový australský výraz pro upnuté mužské plavky typu speedos. Ty jsou u protinožců zvány “budgie smugglers” (andulka je anglicky budgerigar) - tedy “pašeráci andulek”. Andulka je v tomto případě eufemismem pro boule na plavkách vzniklé obtažením...však vy víte čeho.
Vstoupit do diskuze (0)