Vznik westíků jako samostatného plemene je výsledkem cíleného šlechtění. Typickou vlastností těchto psů je jejich bílá srst, přičemž genetické předpoklady k tomuto vzhledu existovaly v teriéří populaci už v dávné minulosti. Jedním z přímých předků westíka je asi skotský teriér. Z 16. století existuje zajímavý záznam, kterak král Jakub I. Stuart přikázal ve skotském hrabství Argyll sesbírat tucet bílých štěňat skotských teriérů, aby je mohl dát francouzskému králi jako neobvyklý dar. Podobných zmínek o výskytu teriérů neobvyklé bílé barvy existuje během staletí více. Bílí teriéři byli vzácní, ale ne vždy oceňovaní, považovali se totiž za psy nevhodné k nornické práci do terénu.

S rozvojem moderního šlechtění psů se v 19. století objevují cílené chovy zaměřené právě na bílé teriéry, vesměs ve šlechtickém prostředí. Za tvůrce moderního plemene bývá označován plukovník Malcolm, který na konci 19. století cíleně vybíral do svého chovu bílé cairn teriéry. Traduje se, že prý potom, co na lovu postřelil svého oblíbeného psa a napříště chtěl, aby byli teriéři lépe vidět. Sám Malcolm ale úvahy o novém plemeni odmítal.

Až v roce 1908 se začíná oficiálně hovořit o nově vyšlechtěných west highland white teriérech. Šlechtění psa ovšem tímto datem neskončilo, z westíků se totiž staly hvězdy psích soutěží a přehlídek, a tak se jeho podoba během posledních sto let dále měnila spojováním chovných linií různých plemen teriérů. Setrvale také rostla popularita westíků, kteří jsou dnes označování za třetí nejoblíbenější plemeno Velké Británie. Velmi oblíbení jsou ale i v Německu, Belgii či za oceánem. Běžně se chovají i v České republice.

Aktivní, ale tvrdohlaví

Westík je poměrně malý psík, dorůstající v kohoutku asi 25–28 cm při hmotnosti mezi sedmi a devíti kilogramy. Má relativně krátké nožky, standard plemene pak udává, že ideálně by mělo být tělo lehce kratší, než je výška psa v ramenou. Jeho malé tělo ale nezapře značnou sílu a energii, westíci by měli být dobře osvalení a pevně stavění. Má malé, vzpřímené uši, jeho výraz tváře je jakousi kombinací roztomilosti a neohroženosti.

Znakem definujícím plemeno je pak jeho bílá barva srsti. Sama srst je dvouvrstvá, přičemž svrchní vrstva je spíše hrubá. Populární jsou krátké i dlouhé sestřihy, na hlavě tradičně mívají porost trochu delší a s výraznými kníry. Westíci skoro nelínají, což je na jednu stranu výhoda, jednou za půl roku ale potřebují upravit trimováním (speciální odstraňování odumřelé srsti), aby jim zůstávala zdravá pokožka.

O teriérech se říká, že umí být ostří a trochu kousaví, westík je mezi nimi spíše výjimkou. Někteří chovatelé ale udávají, že toto plemeno má překvapivě širokou škálu povah. Můžeme najít westíky, kteří nade vše milují rodinu i děti, stejně jako psy, kteří preferují klid a samotu. Obecně ale platí, že westíci bývají většinou psíci hraví a přátelští, ostatně proto jde o tak populární společníky. Někdy se uvádí, že mezi teriéry jsou těmi nejspolečenštějšími.

Jako správní teriéři jsou na jednu stranu velmi aktivní a zároveň výrazně tvrdohlaví. To se projevuje například při výcviku, který westíky baví, ale ne vždy poslouchají tak rychle, jako jiná plemena. Bývají také výborní hlídači. Jen je potřeba zdůraznit, že jde o opravdu živé a aktivní psi, žádné povaleče, a tak potřebují ke spokojenému životu dostatek pohybu.