S historií faraonského psa je to trochu ošidné. Jeho název by nás sváděl k tomu, abychom nakoukli do starověkého Egypta, přitom jsme říkali, že jde o plemeno maltské. Navíc s tím Egyptem bychom pravdu mohli mít a nemuseli. Tradice říká, že faraonský pes pochází skutečně ze starého Egypta, kde najdeme vyobrazení a popisy plemene (nebo skupin psů) zvaných Tesem. Tesem se faraonskému psu nápadně podobají, nicméně to ještě nemusí nic znamenat.

Na Maltu se pak měli dostat s fénickými námořníky. Obdobná plemena pak navíc nacházíme na dalších středomořských lokalitách, ať už je to sicilský chrt, ibizský podenco nebo andaluzský podenco. Moderní genetické výzkumy ale říkají, že je pravděpodobnější, že faraonský pes vznikl přímo na Maltě křížením jiných druhů, navíc se doposud nepodařilo prokázat příbuzenskou linku výše řečených psů.

Je tak klidně možné, že všichni ti pejsci si jsou podobní prostě proto, že byli šlechtěni v obdobné krajině za obdobným (loveckým) účelem. V 17. století se pak na Maltě zmiňuje lovecký pes určený k chytání králíků. Moderní standard plemene byl ale definován až v roce 1930.

Jelikož byla Malta do roku 1964 britskou kolonií, chopili se v 60. letech záchrany skomírajícího plemene nadšenci v Londýně. V roce 1977 se mu dostalo mezinárodního uznání, postupně se šířil světem. I v Česku se v 90. letech objevili první faraonští psi.

Věčně dobře naladěný

Faraonský pes je středně velký, o váze 17–27 kg při výšce 56 cm. Je štíhlý a elegantní, s hrdým držením těla. Celkově působí lehkým, ale ne vychrtlým dojmem. Svaly končetin a celkové zaoblení těla prozrazuje skvělého běžce. Hlavním rysem celého těla je štíhlá hlava s velkýma trojúhelníkovýma ušima. Uši má posazené tak, že i když jsou opravdu nezvykle velké, celkové vzezření je důstojné a ne směšné.

Má velmi krátkou, přiléhavou srst, která skoro nelíná. Barevně by měl pokrývat škálu od žlutohnědé, přes béžovou až po rudohnědou. Žádoucí je ovšem rovnoměrné zbarvení, narušené maximálně jen bílým zbarvením prstů a špičky ocasů.

Jak jsme již řekli, faraonský pes je psem loveckým, specializovaným na králíky. Při lovu je zvyklý se pohybovat na skalnatém terénu a tak i když budeme mít psa, který nikdy neviděl maltskou domovinu svých předků, přesto nás bude udivovat svou rychlostí i obratností. Z toho plynou i nároky na pozornost – jde o psa, kterému musíme dopřávat dostatek pohybu a nenechat ho zahálet.

Je to ostražitý hlídač a má pořád pevné lovecké instinkty. Na druhou stranu se ale vyznačuje hravostí a permanentní dobrou náladou, Britové mu dokonce říkají "smiling dog". Jako by jeho vzezření odpovídalo povaze. Faraonský pes je zajímavým plemenem, které možná sice nikdy v minulosti ve skutečnosti faraonům nepatřilo, přesto však má sympatickou, jihoevropskou náturu.