Co si budeme povídat, velcí papoušci chovaní v zajetí mají omezené možnosti pořádně protáhnout křídla a užít si opravdového letu. Dopřát svému papouškovi přirozený pohyb je to nejlepší, co můžete udělat. Jenže má to i svá nemalá rizika – papoušek může uletět nebo se stát obětí například kočky, případně se zraní třeba o elektrické vedení.

Pokud se rozhodnete do toho jít, raději ještě před pořízením papouška kontaktujte zkušeného chovatele, který s papoušky volnoletectví provozuje. Ten vám kromě rad o nejvhodnějších druzích (nejčastěji se létá s ary, kakadu a papoušky žako) může doporučit i prověřeného chovatele. Tedy takového, který s papoušky pracuje už od vylíhnutí a učí je na kontakt s člověkem.

Základem volnoletectví je vypěstovat v papouškovi tak vysokou fixaci na majitele, že nebude mít chuť ani důvod odletět. Kromě toho se už od malinkého mláděte musí učit na kšírky, bez nichž si minimálně na začátku výcviku neobjedete – ve spojení s lanem a bidýlkem.

Začněte procházkou

Když si papoušek na kšírky a připoutání na provaz zvykne, můžete s ním začít pomalu chodit na procházky a poznávat okolí. Za dostatek podnětů, které se mu na ulici dostanou, bude jen rád a procházky si brzy oblíbí.

Až po dlouhých měsících můžete udělat ten zlomový krok – vzít papouška na klidnou, volnou plochu, kde mu nehrozí žádné nebezpečí ani stres. A vypustit… Tedy na úplně, ale na provázku. Ten postupně můžete prodlužovat a až si budete jisti a budete papouškovi důvěřovat, provázek odepnout a doufat. Pokud jste proces neuspíšili, odměnou vám bude šťastný papoušek, který se poslušně vrátí zpátky k vám.

Ideální je, pokud si najdete místní komunitu volnoletců a svého papouška alespoň při prvních opravdových pokusech budete vypouštět při takzvaném skupinovém létání. Jednak se vám dostane podpory zkušenějších a hlavně – papoušci jednoduše papouškují, takže když se ti zkušenější z nich budou vracet k chovateli, ten váš je bude snáz následovat.