Tvůrkyní plemene je Judy Sudgen, dcera chovatelky Jean Mill, která proslula založením chovné linie plemena bengalské kočky. Paní Sudgen ale netoužila po "vlastní" kočce kvůli vyrovnání se matce. Prý jí motivovala snaha upoutat veřejné mínění k tématu ochrany kriticky ohrožených tygrů a chtěla proto mimo jiné vytvořit i malé tygříky jako mazlíčky. Ostatně, i její matka Jean Mill se angažovala v ochraně asijské kočky bengálské (divoká kočkovitá šelma) a při tom vytvořila bengálskou kočku (plemeno kočky domácí).

Program vzniku toygerů začal v 80. letech, kdy Judy Sudgen inspirovalo neobvykle pruhované kotě ve vrhu jinak běžných mourovatých koček. Začala přes chovatelské kluby vyhledávat vhodné kočky nesoucí pruhované tygří kresby. Postupně tak několik prvních generací plemene tvořilo až 40 koček z celého světa, a to včetně koček bengálských. Selektivní křížení šlo tedy především po linii vzhledu.

Snaha slavila úspěch a v roce 1993 zařadila asociace TICA plemeno k předběžné registraci. Nějakou dobu trvalo naplnit všechny požadavky, vytvořit plemennou knihu a sepsat správný standard, nakonec ale v roce 2007 dosáhl toyger plného mezinárodního uznání jako chovné a výstavní plemeno. Počtem čistokrevných jedinců jde ale o plemeno velmi vzácné, v oficiálních chovech je po celém světě registrováno asi jen necelých 500 jedinců.

Toyger je spíše menší, anatomicky odpovídá “klasickým” kočkám - snad jen ocas má překvapivě dlouhý vzhledem k tělu. Tělo je dosti svalnaté, obzvláště u kocourů je to výrazné, a nemá v sobě nic “buclatého”.

Toyger | zdroj: Profimedia

Samozřejmě, zcela signifikantní je pro toygery jejich kožich. Krátká srst je jemná a hebká a nese na sobě kýžené tygří pruhy. V odborných kruzích se používá anglický termín “mackerel tabby”, což v podstatě značí, že jde o mourovatou kočku s výrazně ohraničenými pruhy (jako u ryby makrely). Barvami takového kožichu jsou přírodní odstíny žluté a hnědé, s příslušně tmavými kresbami. Tygří dojem je tak skoro dokonalý.

Vzhledem toyger naplňuje druhou polovinu svého jména, povahou pak polovinu první. Ne snad, že by to byla pasivní hračka, hravá je ale tato kočka velmi. Až žertovným způsobem kontrastuje vzhled miniaturní šelmy s povahou mimořádně přítulného a kontaktního mazlíčka. Toyger miluje svou lidskou rodinu, užívá si přítomnost dětí a jde veskrze o sociálního tvora. Je velmi aktivní a vynalézavý, s dostatkem hraček ale nemá destruktivní sklony – naopak, pro jeho vysokou inteligenci se s ním dá užít spoustu legrace.

Pro svůj vzrůst, nenáročnost a přátelskou povahu jde o ideální rodinnou kočku do bytu. Když se to navíc spojí s mazlivostí – a nezapomínejme na mimořádně hebký a příjemný kožíšek – stává se z toygera skutečný mazlíček každým chloupkem. A kdo může říci, že si doma hýčká malého tygra?