Ve věku sedmi dní máme pořád co dělat s pejskem, který se od čerstvě narozeného nijak neliší. Jeho váha se sice oproti porodní zdvojnásobila (pokud je všechno ve vývoji v pořádku), oči ale zůstávají zavřené a tělíčko víceméně nehybné. Celý svět štěněte představuje jen spánek, jídlo a matka.

Zhruba v 10. – 14. dni života se oči štěňat začínají otevírat. Zrak sice zprvu pořád za moc nestojí, rychle se ovšem vyvíjí a zlepšuje. Plné zralosti ale oči dosahují právě až v 8. týdnu. Obdobným vývojem se stejným časovým horizontem prochází i sluch. Do prvních dvou týdnů věku zůstává štěně příliš slabé a dokáže se pohybovat jen nejistým plazením se. To mu ale k provozu spánek-mléko-spánek stačí.

Lze ovšem sledovat, kterak malí pejsci posilují a stále častěji si dávají nožky pod tělo. Poprvé se pak obvykle postaví v 15 až 21 dnech života, velmi nejistě začínají chodit ve 21 až 28 dnech. Je to ovšem chůze odpovídající batolení se na čtyřech rozklepaných nožičkách, takže zpočátku rychle končí pádem.

Začíná odstavování

Součástí fyzického vývoje je i rozvoj trávící soustavy. Ta zprvu potřebuje stimulace, aby fungovala správně – matka tedy lízáním masíruje štěňatům bříška i vylučovací orgány. To obvykle trvá do třetího či čtvrtého týdne, kdy už malí pejsci začínají vylučovat sami. Mléčné zuby začínají růst od druhého do čtvrtého týdne života.

Matka může v závislosti na vývoji chrupu začít už od třetího týdne štěňata odstavovat od mléka. Jakmile kojit přestane, je potřeba začít podávat jinou stravu. Tu bychom měli vybírat stoprocentně s ohledem na kvalitu – dnes jsou naštěstí na trhu jak plechovky vhodné pro malá mláďata, tak granule se správným složením. V raném věku by je ovšem pejsci měli dostávat namočené. Než si zvyknou na samostatné jezení, může být chvíli potřeba jim stravu podávat například na prstě k olíznutí.

Poznáváme svět

První dva týdny života jsou ještě celé jen o spánku a jídle, už brzy ale fyzické změny začnou doprovázet ty psychické. S tím jak štěně lépe a lépe vnímá, začíná kolem třetího týdne mít potřebu poznávat svět. Začíná také proces socializace, kdy se pejsci učí od matky a svých sourozenců vzájemné komunikaci.

Mezi čtvrtým a sedmým týdnem se otvírá první okno pro socializaci s lidmi a pro citlivé základy výcviku. Samozřejmě, psí miminko pořád potřebuje především matku, je to ale ideální čas, kdy se může seznamovat s lidmi ze své rodiny.

Psi si například dobře zvykají na děti, pokud se s nimi již v tomto raném věku setkávají. Také se uvádí, že kolem sedmého týdne života nastává první "období strachu". Tedy stav, kdy se štěně někdy bojí nových věcí a lidí. Pokud se s nimi ale setká už dříve, nemusí být pozdější reakce tak bázlivé.

Období prvních osmi týdnů života je srovnatelné s raným lidským dětstvím. Je plné dynamických změn, růstu, ale i bezbrannosti a stále trvající závislosti na matce. S citlivým přístupem ke štěněti na začátku života si můžeme velmi usnadnit práci se psem v pozdějším věku.