Proč nemůžu ven?

Mnoho koček dává najevo, že by velmi toužilo po toulání se venku, možná by tedy tato otázka zazněla jako první. Chovatelé se dokonce mohou cítit provinile, že své mazlíčky drží v bytech. Problém je v tom, že jen menšina koček má možnost zažívat pravou svobodu „venkovského“ života a volného pohybu venku – a ani ten nemá jenom pozitiva. Volný pohyb koček zvyšuje riziko nákazy různými roztoči a parazity, stejně tak například tzv. kočičí leukémie se spouští virovou infekcí, se kterou se zvíře nejsnáze potká venku. Podobných příkladů se dá najít více. Hlavní nebezpečí města pak spočívá v dopravě, střetech s jinými zvířaty a podobně. Statistika náhodných úmrtí při nehodách je neúprosná: „interiérové“ kočky se dožívají průměrně 10–15 let, ty volně se pohybující 2–5 let.

Proč nemůžu škrábat nábytek?

Škrábání povrchů je pro kočky přirozeným instinktem, není tedy divu, že je přitahuje i potah sedačky či noha křesla. Kočky takto škrábou z řady příčin: mohou si zkracovat a opravovat drápky, protahovat tělo, značkovat si teritorium, dávat najevo svou dominanci či je to prostě jen baví jako hra. Mazlíček proto může být upřímně zmatený a nechápající, proč mu člověk v této činnosti brání. Nejde přitom o pouhé ničení pokojů, ve hře je i kočičí bezpečnost. Některé druhy dřeva či koberců mohou zachycením a vytržením drápku způsobit velmi ošklivé zranění. Kočku můžeme výcvikem nasměrovat od škrábání nábytku, ideální je nabídnout jim alternativu v podobě různých hraček, škrabadel a podobně.

Proč mě nenecháš skákat na kuchyňskou linku?

Dalším přirozeným instinktem koček je lezení do výšek. Podvědomá potřeba obsazovat stanoviště vhodná pro lov i úkryt se v domácnosti pojí s velkou kočičí zvědavostí a chutí zkoumat. Kuchyňská linka či prostřený stůl proto představují ideální plochu silně probouzející zájem. Zvířeti těžko vysvětlíte, že se jedná o potenciálně nebezpečná místa, kde se mohou spálit, pořezat nebo něco rozbít. Místo toho je lepší vybavit byt tak, aby měla kočka řadu alternativ – od kočičích hradů, přes šikovně umístěné prázdné police, až po rozšířené parapety s možností koukat z okna. Když budeme kočku – s trpělivostí a bez hněvu – z kuchyňské linky sundávat, a přitom ji nechávat v klidu na určených místech, jistě časem pochopí.

Proč nechceš dárky, které ti nosím?

Pokud nám kočka nemusela položit první otázku, a má tedy možnost se volně pohybovat venku, možná se dostane až k tomuto bodu. Může totiž nastat situace, kdy budeme doma nacházet pečlivě naaranžovanou kořist – myšky, ptáky a další – o kterou se s námi mazlíček láskyplně dělí. Příčin, proč to kočka dělá, je několik, ve hře je jak projev přátelství, hry či lovecké pýcha, tak jistý druh mateřské péče o neschopného lidského lovce.  V tomto případě je nejlepší rada pokusit se obrnit trpělivostí. Kočičí motivace není zlá a jakýkoliv hněv nad mrtvou myší na koberci může narušit důvěru mazlíčka k člověku.

Můžeš mě nakrmit hned teď?

Kočky umí žadonit stejně úpěnlivě o jídlo jako psi. Někteří lidé dokonce zastávají názor, že není tak špatné nechávat zvířeti v krmení volnost, zrovna kočičí mazlíčci jsou ale velmi náchylní k obezitě z přejídání a nedostatku pohybu. Pravidelná krmící rutina je něco, co dává zvířeti pocit jistoty a jisté bezpečnosti – kočky jsou v jádru konzervativní stvoření a mají rády, když má svět svůj řád, na který se mohou spolehnout. Jak často krmit je otázka druhá, tradičně se doporučuje dávat jídlo dvakrát denně, ráno a večer. Někteří výživoví odborníci ale razí názor, že pět menších porcí denně představuje lepší systém.

Proč jsi tak moc vzhůru?

Možná, že kdyby mohly kočky mluvit, ptaly by se s údivem, proč jsme my lidé tak moc vzhůru. Každý milovník těchto šelmiček ví, že milují spánek, a to v různých podobách a intenzitách během dne. Průměrně dovede kočka denně prospat i 15 hodin, někteří jedinci i 20. Jde v podstatě o odraz jejich přirozeného chování kočkovité šelmy – prudká energie vynaložená na lov je následována dlouhým časem odpočinku a šetření nabitými kaloriemi. Od přírody jsou pak kočky nejaktivnější za soumraku a za svítání, při životu s člověkem v bytě se jim ale mohou tyto rytmy měnit.

Kam chodíš každý den?

Jak jsme řekli na začátku, kočky se sice někdy tváří nezávisle a odtažitě, ve skutečnosti jsou to ale sociální zvířata, která si lidskou společnost umí užívat. Ba co víc, pro některé jedince je samota doslova utrpením, ačkoliv existují velké individuální rozdíly. Pokud bývá kočka dlouho doma sama, je potřeba s nudou a stresem aktivně bojovat tak, aby se to nezačalo podepisovat na její psychice. Na místě je tak pořízení různých hraček, zřízení pozorovatelen u oken, dokonce se objevují i různé kočičí kanály, které se dají pustit na televizi. Nejdůležitější je ale umět společný čas nahradit a každý den po práci si najít chvíli pro hry a mazlení.