Někdy se uvádí, že jméno saluka pochází ze staré sumerštiny, neexistuje ale žádný důkaz, že by historie plemene sahala tak daleko. Spíše je pravděpodobnější, že jde o pojmenování podle geografického názvu, byť panují spory, které místo na Blízkém Východě své jméno plemeni dalo.

I když nemůžeme tyto aristokratické chrty jednoznačně přiřknout starému Sumeru, byli podobní psi v oblasti tzv. Úrodného půlměsíce, táhnoucího se od Mezopotámie po Egypt, chováni už ve starověku. Chrti byli v Sumeru přítomní, jejich vyobrazení známe i z Egypta a z později existujících orientálních říší. Své předky by mezi těmito psy dnešní saluky nepochybně našly.

Jediný čistý pes

Tradice pokračovala i ve středověku, navzdory tomu, že sám Korán psy příliš v úctě nedrží. Regionální tradice a obliba chrtů jako ušlechtilých psů byla víc, než náboženské poučky. Popisy různých chrtů jako symbolů vznešenosti lze najít i u perských básníků. Po Hedvábné stezce se z Blízkého východu psi – na vyobrazeních nápadně podobní salukám – dostávali i do Číny jako cenné zboží. Stejně tak křižáci si prý psy podobné salukám do Evropy vozili.

I z pozdější doby pochází řada zpráv a textů o tom, že tito chrti byli na Blízkém Východě chováni v úctě. Díky jejich aristokratické pověsti nedocházelo příliš ke křížení, a tak se plemeno udržovalo čistokrevné, třebaže v oblasti neexistoval odborný chov, jak se začal utvářet v Evropě.

Obzvlášť spojení jsou tito "přirozené" saluky s Beduíny. Ti si vysoce vážili loveckých schopností saluk, které dokážou uštvat i gazely, a měli psa i za dobrého společníka. Tito kočovní Arabové dokonce saluky považovali za jediné psy čisté i z hlediska islámu, mohly tedy přespávat u svých rodin ve stanech. Dlouho platila tradice, že se saluka se neprodává, jen daruje jako čestný dar.

Od poloviny 19. století se objevují tito psi v Anglii, u prvních chovatelů byly saluky považovány za stejné plemeno jako taktéž orientální sloughi. Moderní genetické testy ale ukazují, že spolu příbuzní – až na moderní křížení – vůbec nejsou.

Moderní chovatelská linie čistokrevných saluk dle evropských standardů začíná v roce 1895. Od 20. let pak popularita kdysi kuriózního plemene velmi roste. Přes Británii se psi dostali i do jiných zemí, v roce 1927 vznikl první chovatelský klub v USA. Dnes jsou oblíbení nejen na britských ostrovech a za oceánem, ale i v jiných evropských zemích, včetně Česka.

Skoro 70 km/hod

Postavou je to typický chrt – štíhlý, elegantní, skoro až aristokratický. Elegantně vykroužené tělo a hrudník ale ukazují, že nejde o žádného rachitika, nýbrž že v sobě ukrývá rychlého běžce. Výška dosahuje asi 70 cm, váha do 25 kg. Na Blízkém Východě se vyskytuje ještě tzv. "pouštní saluka", která je dnes ale oddělena od evropských linií a má o něco méně šlechtěný vzhled, s větší hlavou a silnější kostrou.

Pes má jemnou, hladkou srst, která mu dává typické vzezření. Má dvě varianty srsti: častější s třásněmi dlouhé srsti na uších a končetinách a pak zarovnaná krátkosrstá verze. Srst má řadu barev, od bílé, přes krémovou a béžovou, až po nazrzlou, hnědou či černou. Častá je i tříbarevná varianta bílá-černá-hnědá.

Jak jsme řekli, historicky byli předci saluk užívání jako lovci gazel. To se pozná dodnes na jejich běžecké rychlosti – saluka patří mezi plemena používaná u psích závodů. Obvykle se uvádí, že nejrychlejším plemenem na světě je anglický chrt, saluki ale ve srovnání vychází jako vytrvalejší, schopný udržet vysokou rychlost na větší vzdálenost. Rekord je u něj 68,8 km/h.

Saluki má typickou chrtí povahu – v něčem nezávislou, v něčem ale i trochu přehlíživou a odtažitou. Jako dávný lovecký pes je zvyklý udržovat si ostražitost a necvičení jedinci budou mít tendenci pronásledovat menší zvířata. Nezávislost psa se projevuje i v tom, že se málokdy naučí poslouchat úplně na slovo. Je sice odtažitý k cizím, vlastním lidem je ale dobrým a věrným společníkem. Uvádí se, že saluky mají velmi rády děti.

Tento psí aristokrat je dalším příkladem plemene, které za dobu své existence prošlo pozoruhodnou cestu. Od lovců gazel, přes beduinské stany, až po ceněné psy Evropy a hvězdy psích závodišť. Tam se prohánějí stejně jako možná jejich předci po savanách starověké Persie před tisíci lety.