Řečí těla si kočky navzájem rozumí dokonale, u člověka ale často naráží na nepochopení. Kočky by řekly, že lidé jsou hloupí a ne dost citliví, ale stejně nás mají rády, a proto to s námi pořád zkouší. Nemají to ale lehké – třeba taková řeč těla psů je výrazná, energická a člověk jí rozumí skvěle. U koček se ale pohybujeme na úrovni jemnějších, subtilnějších pohybů a signálů. Jejich nedílnou součástí je pak způsob, jak kočka pracuje s očima, tedy se způsobem pohledu, s otevřeností víček, s mrkáním a podobně.

Upřený kočičí pohled dává informaci o tom, co je právě středem jejího zájmu. Ovšem není pohled jako pohled – zatímco samotné "zírání", mrkání a podobně může mít více významů, a to i ve spojení s řečí celého těla, teprve detaily prozradí, co nám chce kočka vlastně říci. Řeč je o takových jemných signálech, jako je práce s víčky či rozšiřování zorničky.

Stažené zorničky a přivírání očí

Tak například jakákoliv silná emoce, ať už je to strach, radost, vztek či vzrušení, může vyvolat stažení zorničky. U některých koček si toho můžete všimnout i tehdy, kdy například dostane oblíbenou hračku nebo plnou misku. S tím, že tyto projevy jsou častější u mladých koček – silné emoce mládí.

Zvláštní kombinace reakce těla a vědomé práce s ní se projevuje u vyjádření důvěry. Má-li kočka doširoka otevřené oči, dává tím najevo, že je plně v pozoru. Pokud ale s tím samým výrazem – kdy má vlastně oči nejvíce vystavené nebezpečí zranění v případě nečekaného útoku – přistoupí kočka ke svému člověku, dává mu tím překvapivě najevo důvěru.

Kočky přátelství často vyjadřují mírným ťuknutím hlavy do člověka (či do spřáteleného psa, jak zná mnoho chovatelů) – a je-li jejich důvěra hluboká, dělají to právě s očima doširoka otevřenýma.

Zírání bez mrkání

Oči pootevřené jen na škvíru jsou ovšem projevem opačným, ať už jde o strach či agresi. Snad jde o podvědomou reakci těla, které aspoň trochu chrání oči před úderem drápky konkurenční kočky v případě konfliktu. U některých to jde až tak daleko, že když se jim dlouze zadíváte do nepřátelsky přivřených očí, vyvolá to útok.

Výhružné ale může být i upřené otevření očí bez mrkání. Kočičí zírání je projevem dominance, snahy převzít kontrolu, někdy jde o přímo agresivní gesto. Ne každé zírání je sice míněno negativně, ale lidem se ty nejjemnější nuance špatně dekódují.

Máte-li ovšem doma koček více, můžete si snadno všimnout, že "zírající" kočka pouhým pohledem zastrašuje ostatní. Dává zkrátka najevo "vidím tě, ani nemrknu, a ty se rozhodně nepřibližuj k mojí misce".

Polibek mrknutím oka

Opakem nemrkání je naopak pomalá, rozvážná práce s víčky. Opět se tím dostáváme do oblasti velmi jemných náznaků, které chovatel dokáže naplno číst až tehdy, když se se svou kočkou pořádně sžije. Jinak může lehce přehlédnout zvláštní gesto očí, kdy na něj kočka mrká velmi pomalu, mírně přivírá oči, zkrátka u toho trochu vypadá, jako by usínala. Tento pohled se významem zásadně liší od agresivního přivírání očí, vizuálně je mu ale velmi podobný.

"Ospalé mrkání" je skoro ekvivalentem lidského polibku či vrcholně vyjádřené důvěry a souznění. Pokud na kočku v podobném uvolněném stavu mrknete stejným způsobem zpět – a ona vám odpoví, je to asi největší duševní souznění s kočkou, jakého je možné dosáhnout.

Jak zaznělo, důležitý je celý kontext těla, jeho uvolněnost, způsob nesení ocasu a podobně. Přesto však asi každý chovatel zažije chvíle, kdy se zakouká své kočce do očí a najednou má pocit, že jí dokonale rozumí.