Ragdoll byla vyšlechtěna v 60. letech v Kalifornii v USA chovatelkou Ann Bakerovou. Ta si všimla u svého souseda, že jeho bílá angora Josephine zplodila s tmavým kocourem, patrně plemene birma, koťata, která jsou mimořádně přítulná a přátelská a zvláštně reagují na zvednutí (k tomu viz níže). Když se situace opakovala i u dalšího vrhu, koupila Baker tato koťata a založila na nich svůj chov jejich spářením s kocoury z plemen podobným otci koťat. Tak se ve třetí generaci zrodilo plemeno ragdoll, všechny tyto kočky jsou dnes potomky zakladatelských párů Ann Bakerové.

Sama byla ale chovatelkou poněkud kontroverzní v tom smyslu, že se odmítala podílet na existujících chovatelských asociacích a založila svou vlastní, která měla být konkurenční. To ovšem vedlo k tomu, že ragdoll nebyl dlouho uznán, nemohl se účastnit přehlídek a podobně. Vše došlo tak daleko, že Bakerová si dokonce plemeno patentovala a snažila se tak udržet si monopol na obchod s plemenem. Nakonec ale navzdory sporům skupina chovatelů v roce 1975 sama dotáhla do konce mezinárodní uznání plemene a registraci standardu.

Ragdoll je velká, svalnatá kočka s mohutným tělem, dospělý samec může vážit 7–10 kg. Má velmi hustou, hedvábnou srst, která je nejdelší na krku a nejkratší na hlavě – kočka tak získává své typické vzezření mohutného zvířete, které ale nemá lví hřívu. Hlava je klínovitá a má pevnou, silnou bradu, což je další z typických rysů plemene.

Existuje několik barevných variant, obecně je ale dominantní barvou bílá (koťata často bývají celá bílá), kterou doplňují plochy hnědé, pískové či šedé. Ty nejčastěji nacházíme na hlavě a končetinách, ale není to pravidlem. Charakteristické jsou i geneticky dané modré oči.

Hadrová panenka

Jméno kočky značí "hadrová panenka". Ann Bakerová jej vymyslela kvůli zvláštní vlastnosti, která se rodově přenáší už od zakladatelské generace: když kočku zvednete ze země, uvolní celé své svalstvo a "změkne" právě jako hadrová panenka. Tato vlastnost se nemusí nutně u všech koček projevit, patří ale k fundamentu plemene.

Další výjimečnou vlastností ragdoll koček je jejich hravost a mazlivost. Ne že by snad jiné kočky mazlivé nebyly, ragdoll ale neznalého chovatele může svým chováním až překvapit. Temperamentně pobíhá, je velmi fixovaná na svého majitele, dokonce aportuje a ráda chodí na procházky s postrojem a vodítkem.

Pro tyto vlastnosti se jí někdy říká "psí kočka" či pes přestrojený za kočku. Můžete je dokonce nechat běhat po dvorku či zahradě a není při tom velké nebezpečí, že se vám bude toulat po střechách a cizích zahradách, jako to dělají jiné kočky.

Pro tyto své vlastnosti jsou častým nástrojem felinoterapie. Není se ani čemu divit, že se těší takové oblibě – když se nemůžete rozhodnout mezi psem a kočkou, možná je ragdoll ideální volbou.