Původ havanských psíků je nejasný. Podle některých teorií jsou jejich prapředci z Tenerife, podle jiných Maltézský psík. Ty měli dovézt španělští námořníci na Kubu, tam se pak zkřížili s ostrovními malými psy. Nu a dáli základ plemeni, které se nakonec v 18. a 19. století stalo velice oblíbené mezi tamní nobilitou.

Po revoluci na Kubě však měli tito psíci namále. Ostrov opustilo mnoho movitých lidí - ovšem mnohdy bez svých mazlíčků.  Ti se pak na Kubě popularitě také netěšili a nebýt toho, že se do Spojených států dostala hrstka zástupců tohoto milého plemene, byl by havanským psíkům zřejmě konec. Současní "havaňáci" údajně vzešli z 11 psů a fenek, které se podařilo shromáždit v USA.

Tam se později také začalo roztomilým chlupáčům dařit a nyní, nejen tam, patří mezi oblíbená psí plemena.

Vtipný a chytrý pejsek

Havanský psík láká na kombinaci rozkošnosti a skvělé povahy. Tito hafani jsou velice vázáni na své blízké, nenávidí samotu. V dobré společnosti se však promění v pořádné "šprýmaře". Mají rádi děti a dobře snáší i ostatní zvířata v domácnosti. K cizím lidem jsou však nedůvěřiví.

Jsou velice učenliví, jejich výcvik, který musí být citlivě vedený, není náročný. A baví je sport. Ať už zkusíte flyball, agility nebo jen pěkné procházky, dobrou náladu budete mít vy i váš pes. Díky své nátuře a inteligenci se také mohou osvědčit při canisterapii nebo jako asistenční psi.

Havanští psíci jsou také celkem zdraví, občas však mohou trpět na luxaci pately, hluchotu, progresivní atrofii sítnice, či srdeční problémy.

Co se vzhledu týče, nejvíce práce vyžaduje jejich srst. Majitel ji musí pravidelně kartáčovat a také kontrolovat oči, které někdy dráždí dlouhé chlupy. "Havaňáci" by se měli koupat zhruba jednou za měsíc. Psíci jsou také na svou výšku poměrně robustní, mají krátké nohy, přesto se pohybují celkem ladně. Váží do šesti kilogramů. Bývají u nich povoleny všechny barvy a barevné kombinace srsti.