Historie tohoto plemene se začala psát před 35 lety v Německu. Tehdy manželé Biewrovi v Hirschfeldu zkřížili dva jokšírské teriéry - ovšem v důsledku "strakatého" genu na svět přišla tříbarevná štěňata. Z nich byli Biewerovi tak nadšeni, že pokračovali v šlechtění dalších podobných psů. Ty pojmenovali Biewer Yorkshire á la Pom Pon, později však toto plemeno získalo označení Biewer Yorkie, v češtině Biewer teriér.

V roce 2003 vznikl první chovatelský klub - v Německu. Zároveň si však strakaté, malé plemeno získalo velkou oblibu v Americe, a to i mezi celebritami a smetánkou. 

A aby ne, je to co do vzhledu vskutku pozoruhodný psík. Zásadní je u něj bílá barva, která se prolíná se zlatými a bílými znaky. Srst je rovná a dlouhá, někdy ji však chovatelé stříhají nakrátko. 

Hlava je malá a plochá s nevýrazným čelem, uprostřed se však nachází jasně viditelná pěšinka. Uši mají Biewer teriéři malé, vztyčené a ve tvaru obráceného písmene V. 

Zatímco klasický jorkšírský teriér má větší lovecký pud, Biewer sice rozhodně nepatří mezi psy, kterým bude nejlépe na gauči, ale bývá o něco klidnější.. Mají také jemnější srst. 

Právě péče o kožíšek patří k tomu nejnáročnějšímu, pokud si tohoto psa pořídíte. Je třeba ji často a pravidelně česat a čistit kvalitním kartáčem. 

Biewer teriér | zdroj: https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=6402242

I Biewer teriéři jsou nicméně také ostražití, dobří hlídači, je však třeba krotit jejich sklon k uštěkanosti. Tento společenský, aktivní pes se dobře snese se psy a zvířaty stejné velikosti i s dětmi - pokud ho přespříliš neotravují a chovají se k němu s respektem. Přece jen je to pes křehčí tělesné konstrukce.

Biewer teriér je silně fixován na svého pána a jeho rodinu, k cizím lidem mívá zpočátku odstup. Bývají učenliví, s výcvikem se však musí začít brzy, neboť s klasickými jokšírskými teriéry tito hafani sdílejí i jistou tvrdohlavost a snahu být dominantní. Uplatní se v párovém sportování - například agility či dogdance. 

I v Česku v současnosti existuje několik chovatelských stanic, plemeno začíná být oblíbené. A ačkoliv bylo již přijato některými chovatelskými kluby a v rámci American Kennel Club, Mezinárodní kynologická federace ho dosud neuznala.