Je jedno, zda pořídíte pískací kuře nebo jen míček, váš pes vás za jakoukoli zvuk vydávající hračku bude bezmezně milovat. Navíc se s ní zvládne zabavit i o samotě, nevyžaduje po vás nekonečné házení následované aportováním.

Podle studie z roku 2010 jsou skutečně mezi psy nejoblíbenější hračky, které se dají žvýkat a/nebo vydávají zvuky, ideálně oboje naráz. Existují tři hlavní teorie, proč zrovna pískací hračky jsou u psů tak oblíbené, byť nejsou zatím podložené studiemi.

První z nich se odvolává na vrozené lovecké pudy, které ve větší či menší míře lze najít i u těch nejvíce domestikovaných a vyšlechtěných plemen. Pískot podle ní stimuluje psí instinkty a vyvolávají dojem kořisti, což psy uspokojuje. 

Podle druhé teorie za oblibou stojí fakt, že psi přišli na to, že s pískací hračkou lépe upoutají pozornost svého pána ideálně ho "dokopou" ke společné hře. Pískací hračky navíc ke zmáčknutí, a tedy vyluzení zvuku, podvědomě vybízejí i lidi – málokdo odolá. A když to dělá s radostí i páníček, tak je to přece o to víc super, ne?

Třetím možným vysvětlením je, že psi jednoduše upřednostňují hračky, které nabízejí okamžitou reakci, navíc zábavnou. A co může být zábavnějšího, než když po stisknutí zuby hračka vykvikne vysokými tóny? Taková hra pak v pejskovi spouští lavinu pozitivních hormonů.

Samozřejmě, najdou se i psí jedinci, kteří pískacím hračkám zrovna neholdují a upřednostňují například různé druhy aportů. A ano, jsou i psi, kteří vůbec nemusí hru s hračkami, což je také zcela v pořádku, protože všechno je o povaze.