Kočky jsou zvědavá stvoření, která používají své čumáky a tlamičky ke zkoumání světa. To zahrnuje nejen čichání, ale i ochutnávání a někdy i žvýkání předmětů, které kočku nějakým způsobem zaujmou. Tito mazlíčci totiž vnímají i pachy a chutě, které zůstávají člověku utajené.

Papír a lepenka je v tomto úhlu pohledu materiálem, který je dokáže přitahovat překvapivě silně. Neplatí to pro všechny kočky, někteří jedinci se pak zajímají jen o specifické předměty. Škála se ale pohybuje od čistých papírů do tiskáren, přes účtenky, knihy a časopisy, až po krabice, toaletní papír a jednorázové utěrky. Může se stát, že kočka zprvu necítí nějaké zvláštní pnutí směrem k papíru. Při hře ale zkusí takový materiál olíznout či ochutnat a zjistí, že se jí tento vjem líbí. 

Zajímavosti

Proč kočky tak milují krabice

Důležité je, že zatímco některým stačí papír jen olizovat a žvýkat, jiné ho začnou přímo konzumovat. V takovém případě už lze možná hovořit o chování zvaném pika. To je označení poruchy příjmu potravy, kdy jedinec pojídá věci, které nejsou ke konzumaci určené. Ovšem málokdy takové chování u koček dosáhne skutečně patologické, nebezpečné roviny. Jen málokdy jde navíc o psychickou poruchu jako takovou. V zásadě jde příčiny piky (pokud tak tedy označíme i lehké chování) rozdělit do sedmi kategorií: 

• Prostá zvědavost: kočka nedokáže odolat touze prozkoumat papír naplno a všemi smysly. 
• Nuda: zvíře má nedostatek podnětů a požírání papíru je něco neobvyklého. 
• Hra: kočkám velmi často konvenuje struktura papíru. Podle některých odborníků možná jejich predátorskému podvědomí připomíná trhání masa. 
• Snaha najít vhodný materiál ke žvýkání u kotěcího vypadávání zubů. 
• Stres či úzkost: zvíře odvádí pozornost od vnitřního napětí. 
• Obsesivně kompulzivní porucha: to už je kategorie psychické poruchy, kočka prostě nedokáže se žvýkáním papíru přestat. 
• Zdravotní obtíže či podvýživa: kočka se může uchýlit ke žvýkání nezvyklého materiálu při různých bolestech. Také může jít o projev podvýživy. 

Důležitá otázka zní: je pro kočky pojídání papíru nebezpečné? V drtivé většině případů platí, že zvíře sežere jen malé množství. Pokud ovšem z nějakého důvodu pozře kočka větší množství, pak už ji může začít papír ohrožovat. Většina papírů obsahuje nějaké látky použité při zpracovávání celulózy. Ty by měly být netoxické, není ale garantováno, že na ně kočičí organismus nezareaguje. Navíc většina papírů obsahuje různé inkousty a barvy, které mohou být ve větším množství jedovaté. Znovu ale zopakujme, pro takové koncentrace by asi zvíře muselo sežrat papíru opravdu hodně. Čas skutečně výrazně toxických tiskařských barev už naštěstí pominul. 

Ucpání střev

Mnohem větším nebezpečím je možnost ucpání trávící a zažívací soustavy. Větší množství papíru může nasát tekutiny a zaseknout se v krku či ve střevech, v nejhorších případech pak cesty úplně zneprůchodnit. Tělo se bude snažit překážky zbavit a kočka má slušnou šanci papír z jícnu vyzvracet. Ucpání střev je ale závažným problémem, který potřebuje okamžitou pomoc.

Mezi jeho symptomy patří zvracení, průjmy, ztráta chuti k jídlu a apatie. Břicho kočky bude oteklé a bolavé. Pokud máte podezření na tento stav, okamžitě vyhledejte pomoc zvěrolékaře. Znovu ale zopakujme: podobné situace jsou u požírání papíru extrémně vzácné, lehce okousaná stránka časopisu by neměla být důvod k panice. 

Pokud se naše kočka k požírání papíru neustále vrací, možná se budeme snažit tomuto chování bránit. Nejprve je potřeba zhodnotit, zda míra už překročila hranici skutečné poruchy a zda jde o pravou piku danou psychickými obtížemi či nějakým neviděným zdravotním problémem. Řeč je hlavně o skutečně kompulzivním požírání velkého množství materiálu. V takovém případě je lepší nejprve konzultovat vše se zvěrolékařem. 

Odlákejte pozornost

V případě „domácího řešení“ nechtěného, ale jinak neškodného chování jsou rady v podstatě jednoduché. Úplně základní zní: pokud to jde, nenechávejte papír kočce na dosah. Jak jsme řekli, jsou to zvířata zvědavá a žvýkání papíru v rámci průzkumu teritoria je vlastně zcela přirozené chování.

Dále je možné řešit některé z výše vyjmenovaných možných příčin. Kupříkladu obohacení kočičího životního prostoru o další podněty může pozornost mazlíčka nasměrovat od papíru. Nejde přitom jen o pořizování dalších hraček a kočičích hradů a prolézaček (ovšem nic proti nim, i ty jsou důležité).

Velmi často skutečné zázraky udělá více společného času a her – kdo by si hrál s papírem, když může s milovaným člověkem? Také je možné kočku trénovat podobnými metodami, jako u jiného nechtěného chování. Konkrétní způsob záleží na zkušenosti daného chovatele a schopností jeho mazlíčka, samozřejmě by v takovém výcviku ale neměl figurovat hněv či násilí.