Kočky mají pro svou obsesi botami několik důvodů. Na jejich chování v tomto případě není nic zvláštního, naopak jde o projevy kočičí přirozenosti. Přesto můžeme chtít pozornost své šelmičky nasměrovat někam jinam – a právě proto je dobré vědět, co kočky (nebo přinejmenším velkou část z nich) na botách tolik láká. 

Povědomé pachy 

Ačkoliv si ve světě mazlíčků spojujeme výborné schopnosti čichu hlavně se psy, nesmíme podceňovat ani citlivost kočičího čumáčku. Ten se sice se psím nemůže rovnat, přesto je čich i pro kočky pravděpodobně nejdůležitějším smyslem. Oproti lidem disponují kromě dvojnásobku čichových receptorů také zvláštním orgánem na patře úst, tzv. Jacobsonovým, který zjednodušeně řečeno umožňuje „ochutnávat“ pachy a feromony v kočičím okolí.

Kočky si čtou v čichové mapě s velkou přesností a získávají řadu pro nás neviditelných informací. Z toho důvodu se snaží nejen poznávat pachy nové, ale mají nejspíše i řadu pocitových spojení se známými vůněmi. Tímto úhlem pohledu jsou boty – které kolikrát „zavoní“ i nám – pro kočku koncentrovaným zdrojem povědomých pachů spojených s domovem, drahým člověkem a snad tedy i s pocitem pohodlí a bezpečí. 

Boty jako bezpečné teritorium 

Každá kočka produkuje a šíří své unikátní feromony, osobní pachovou stopu. Žlázy těchto feromonů se nachází na několika místech těla, jedna z hlavních je asi na bradě. Když si kočka v dobře známém gestu přátelství otírá obličej o člověka či předmět, nechává svou značku, která říká „tady jsem byla, tohle patří ke mně a mému teritoriu. Kde je moje značka, tam je mi dobře.“

Když si pak mazlíček ustele na botách, je to vlastně proto, že je zvířeti s jeho člověkem dobře. Pach oblíbené osoby se pojí s pachem značkovaného teritoria a opět – boty jsou koncentrátem těchto vůní ovládaného a bezpečného území. Když si kočka ustele na botách svého člověka, v podstatě mu tím říká, jak moc ho má ráda. 

Komfortní zóny 

Tímhle nenápadným vyjádřením lásky to ale nekončí. Předměty nesoucí zápach oblíbeného člověka dokážou zvíře i uklidňovat a tišit při stresujících situacích. Kočka spící na právě nenošených botách dost možná jen bojuje se smutkem z toho, že její člověk je zrovna celý den pryč. Právě to je nakonec i důvodem, proč si může zvíře začít díky takovým předmětů vytvářet své „komfortní zóny“. Místa v rámci teritoria, v tomto případě obvykle bytu, kde je doslova obklopena pozitivně vnímanými pachy a feromony.

V takovém případě si pak třeba odnese lidskou botu na oblíbené odpočinkové místo či přímo do pelíšku – je to vlastně dost podobné, jako když má malé dítě plyšáka či deku, bez kterého neusne. Tyto psychologické rozměry potvrzují i kočky, které se potýkají z frustrací z toho, že byly příliš brzy odstaveny od matky a mateřského mléka. Ještě v dospělosti je můžeme přistihnout, jak návaly úzkosti řeší například tím, že cucají a sají botu svého člověka. V každém případě: pokud máte doma kočku, která vám odnáší boty, nezlobte se na ni. Kdyby vás neměla ráda, nedělala by to. 

Nechte boty mimo dosah

Samozřejmě, jak jsme naznačili na začátku, dá se chápat, že ne každý chovatel si přeje, aby se jeho mazlíček soustředil právě na boty. Pochopení pro kočičí emoce může končit ve chvíli, kdy člověku ráno kvůli hledání boty ujede autobus do práce. Znovu ale zopakujme, snaha o znovudobytí vlastních bot silou – tedy hněvem vůči kočce – by nebyla správná a vlastně ani fér. Nezapomeňme, jaké má kočka s botami pozitivní asociace. Když na ni zakřičíte ve chvíli, kdy je nese pryč, pak se pravděpodobně vyděsí a botu zahodí. Je ale otázka, jestli vůbec pochopí, proč se na ni tak hněváte. 

Nejjednodušším řešením je proto obvykle nechávat boty mimo kočičí dosah. To je, pravda, někdy nadlidský úkol, přesto se řešení v tomto směru mohou nalézt. Ideálně včetně blokování pachů, například pomocí ukládání bot do plastové krabice. Také se může zadařit kočičí pozornost prostě nasměrovat někam jinam. Například nabídnutím jiného předmětu, který nese lidský zápach, a přitom nebude tolik chybět. Staré, obnošené tričko může být vítaným vylepšením pelíšku kočky, která trpí úzkostmi při odchodu jejího člověka z obydlí. 

Možná je nakonec ale nejlepší pokusit se hodit starosti za hlavu a při přistižení kočky kradoucí botu jí oplatit stejně. Tedy slovy a mazlivým ujištěním: „taky tě miluju“.