Lori mnohobarvý patří do řádu papoušků, podčeledi loriové. Někdy se uvádí, že loriové jsou papouščí rod, revidované taxonomické dělení ale hovoří o tzv. tribu loriini, který se ještě dále dělí. Určit tak přesný počet druhů loriů je obtížné, protože neexistuje přesná shoda v dělení.

Vše navíc komplikují poddruhy, kdy jenom samotný lori mnohobarvý jich má celou řadu a opět ne vždy existuje taxonomická shoda. Každopádně obecně platí, že loriové jsou mimořádně bohatá skupina papoušků vyznačující se překrásnými kresbami, obývající hlavně jihovýchodní Asii a Oceánii.

V přírodě tohoto papouška nalezneme v oblastech východního pobřeží Austrálie, z Indonésie, Papui-Nové Guinei a ostrovů táhnoucích se až k Vanuatu, jako nepůvodní druh se vyskytuje i v západní Austrálii, na Novém Zélandu či například v Hong Kongu. Jeho přirozeným biotopem jsou lesy, kde vytváří velmi početná hejna. Ta jsou složená z jednotlivých ptačích párů, ve kterých si partneři obvykle zůstávají věrní celý život.

Lori horský, poddruh lori mnohobarvého | zdroj: Pixabay

Lori mnohobarvý má trochu zvláštní způsob obživy – vedle běžné papouščí stravy, jako je ovoce, bobule či plody totiž konzumuje také pyl a nektar. Za tímto účelem má na dlouhém jazyku zvláštní „kartáček“, což jsou v podstatě prodloužené papily umožňující vylizovat vnitřky květů. Právě pyl a nektar tvoří základ jejich potravy.

Zajímavé je, že v Evropě se tento druh objevil už poměrně dávno, když jej dovezl v 2. polovině 18. století botanik Cookovy výpravy. Také v českých zemích byl tento papoušek představen poměrně brzy, když se objevil na jedné z prvních výstav exotického ptactva v roce 1879.

Lori mnohobarvý je středně velký papoušek, který může dorůst až 30 cm. Dělá čest svému jménu, protože jeho základní charakteristikou je jeho překrásné, pestrobarevné zbarvení. Není velké přehánění, když se řekne, že barvy tohoto ptáka jsou vskutku mimořádné.

Jednotlivé poddruhy mají mezi sebou rozdíly, vždy by ale měla být modrá hlava a břicho, oranžová hruď a zelené boky těla a obvykle i křídla, také zobák má krásně červenou či oranžovou barvu. Odstíny barev loriho mají navíc zvláštní nádech – modrá je sytě safírová, oranžová působí plným a svěžím dojmem. Lze zkrátka říci, že jen málokterý papoušek barvami tak lahodí oku, což je možná hlavní důvod jeho obliby mezi chovateli.

Jinak jde totiž o relativně náročnější zvíře na odchov. Hlavní úskalí plyne z jeho potravy, kdy je v zajetí těžké napodobit stravu odpovídající výše řečené konzumaci pylu a nektaru. Z tohoto důvodu se domácí chov dlouho nedařil, dnes už ovšem zkušení majitelé těchto ptáků mají svoje triky, jak míchat rozličné kašičky odpovídající nárokům papouška.

Lori mnohobarevý v páru | zdroj: Pixabay

Také to není zvíře, které byste mohli chovat v malé klícce v bytě. Navzdory lehce vyšší náročnosti jde ale o oblíbené mazlíčky – odhaduje se, že v ČR se chová na 30 druhů a poddruhů loriů a působí zde i klub chovatelů těchto ptáků.

Loriové totiž nejsou oblíbení jen pro svou nádhernou kresbu, ale i pro svou povahu. Jsou to velmi inteligentní a kontaktní ptáci, byť nemají moc vlohy k učení se mluvit. Tento nedostatek ale není tak důležitý – zajímavější bývá zjištění, jak nečekaně přítulným a hravým společníkem takový lori může být.