Jeho historie není úplně jasná. Rozhodně je to původně plemeno relativně staré, ale je otázka, nakolik můžeme současné porcelány považovat za potomky těch historických. Zmatek navíc začíná už u původu. Na jednu stranu se obvykle uvádí jako příklad nejstaršího francouzského plemene typu brakýř (tj. ohař s mimořádně citlivým čichem), na druhou stranu se někteří badatelé domnívají, že by mohl pocházet i ze Švýcarska.

Nicméně častěji se jeho původ hledá na francouzské straně Alp, a to buď v regionu Chien de Franche-Comté (toto geografické jméno se ve francouzském prostředí stalo jedním ze synonym pro označení plemene) nebo v okolí kláštera Cluny. O zdejších mniších se ostatně také tradovalo, že byli původci plemene.

Ať už byl jeho původ jakýkoliv, účel byl jasný – pronásledování zvěře, především vysoké. V průběhu 18. století se asi porcelaine stal poměrně populárním ve vysoké společnosti, pak ale přišel rok 1789 a francouzská revoluce. Nejsou dochované zprávy o nějakých cílených útocích revolucionářů na porcelainy jako na "šlechtické psy", ale je faktem, že v průběhu těch krvavých let plemeno úplně vymizelo.

Jakmile se probudil nový zájem o něj, nebylo možné nikde najít živé chovné psy, kteří by měli prokazatelný původ z plemene. Jelikož se ovšem jeho vymření mezi lovci považovalo za opravdovou ztrátu, přistoupili nakonec švýcarští chovatelé před polovinou 19. století k na tu dobu nebývalé "rekonstrukci" plemene, přesněji ke snaze jej vyšlechtit znovu. Na francouzsko-švýcarském pomezí vystopovali psy odpovídající porcelainům a počali je křížit mezi sebou.

Rekonstrukce, nebo nové plemeno?

V roce 1884 bylo znovu vytvořené plemeno prezentováno v Paříži na výstavě. Nový pes je prý oproti starému plemeni lehčí a také má méně výraznou povislou kůži na krku. Je také velkou otázkou, jestli je slovo "rekonstrukce" na místě či zda technicky vzato nejde o nové plemeno. Jistě v sobě nesou část krve původních porcelainů, ale jak velké je to procento a jak čistokrevní byli psi použití při novém šlechtění, to je otázka.

Pes se dnes již nevyužívá k parforsním honům (štvanice jelena či lišky pomocí psů), ale myslivci jej stále využívají při nahánění vysoké. Stále častěji je také chován jako pes-společník. Setkáme se s ním v několika evropských zemích včetně Česka, ovšem třebaže u nás chov postupně roste, stále je zde chovných psů a fen jen pár.

Originální vzhled

Je to poměrně velký, ale elegantní pes – váží kolem 25 kg a v kohoutku měří asi 55 cm. Chovatelé rádi uvádějí, že je to vzezřením pravý aristokratický pes a mají vlastně pravdu – porcelaine má ušlechtilý profil, inteligentní výraz a ve svém postoji má jistý klidný majestát.

Tělem nezapře, že je ohař – je svalnatý, ale ne zavalitý, hlava má velký, výrazný čumák a také poměrně mohutné zavěšené uši. Vzezření doplňuje mírný lalok na krku. Srst je krátká a hustá, velmi jemná na dotek. Nejčastěji bývá bílá, někdy s oranžovými nebo černými znaky. Uši bývají častěji hnědé. Od jeho lesklé bílé srsti pochází patrně jméno porcelaine. Jako celek na nás může pes působit trochu neobvykle proto, že vlastně nemá ve psím světě dvojče. Je to pochopitelně ohař, ale je svým vzezřením poměrně originální.

Povahově je to milý a klidný pes, oddaný svému pánu a lehce rezervovaný k ostatním. Není to žádný divoch nebo psí šašek, takže nakonec i chováním aristokrata trochu připomíná. Patří mezi bystré a inteligentní psy, což se ovšem projevuje i v tom, že umí mít vlastní hlavu.

Pro výcvik a výchovu je vhodnější spíše pro zkušeného chovatele. Vzhledem k jeho lovecké krvi je totiž výcvik náročnější a některé instinkty se odbourávají těžko. V podstatě velmi špatně vychází s jinými zvířaty, kde mu instinkt nevyhnutelně velí "chytit a zabít!". Není ovšem agresivní a jde mu to dobře s dětmi a s jinými psy, pokud pracuje ve smečce.

Porcelánový pes tak navzdory svému jménu není nějaký křehký psík, ale hbitý lovec a docela silák. Navíc má z aristokratických vlastností jen to dobré a nikoliv to negativní, není to tedy žádný nafoukanec. I proto si asi získal srdce i nejednoho chovatele, který o loveckou pušku nikdy ani nezavadil.