Na prvním místě je potřeba si hned na začátku – či přesněji ještě před začátkem – uvědomit, do čeho to vlastně jdeme. To, že kočky mají pověst lenivých tvorů neznamená, že jednu z nich vlastnit je vždy snadný závazek. Zájemce o chov kočky by si měl uvědomit, jaké investice budou do zvířete potřeba: nejen finanční, ale hlavně časové a emoční.

Soužití s kočkou může znamenat nutnost velkých změn například v osobních zvycích, rozložení bytu či denní rutině. Kočka je sociální tvor a potřebuje pozornost a lásku. Toto zkonstatování může někomu znít banálně, situace v útulcích ale ukazuje, že se neustále najde dost lidí, kteří naprosto podcenili závazek, jaký kočka představuje. 

Dalším častým omylem při chovu koček je to, že domácí mazlíček v podstatě není ohrožený nemocemi a parazity spojenými s venkovním prostředím. Zvíře bychom neměli držet pouze v interiéru, i zde ale hrozí, že se setká se zdroji potenciálních zdravotních obtíží. Chyba tedy spočívá v podcenění preventivní veterinární péče.

Zdraví

Nemoci koček: Musím očkovat a proti čemu?

V Česku není očkování koček povinné, minimálně u základních vakcín je ale velmi žádoucí. Pravidelné zdravotní prohlídky pak mohou pomoci odhalit problém, který se v zárodku ještě dá dobře řešit. Dvojnásob to platí při péči o kotě, které bývá velmi náchylné k různým patogenům, ale i parazitům. 

Se zanedbávání preventivní péče souvisí i chyba spočívající ve vyhýbání se veterináři při podezření na nějaký zdravotní problém. Kočky jsou mistry v maskování symptomů chorob, někdy se ale v majiteli může objevit podezření, že není všechno v pořádku. S návštěvou zvěrolékaře ale váhá, snad z obavy, že bude obtěžovat s banalitou či neexistujícím problémem.

Častým příkladem je opakující se zvracení, které tak dlouho svádíme na spolykané chlupy, až se kočce rozvine nějaká závažná zdravotní obtíž. Obecně platí, že raději mít jistotu, že je všechno v pořádku – i když si budeme při prohlídce připadat jako přecitlivělý chovatel – než zjistit až po čase, že se dalo nějakému závažnému stavu zabránit včasnou reakcí. 

Pozor na zuby

Překvapivě častou chybou je zanedbávání kočičího chrupu. Přitom špatný stav zubů a dásní je pandemií nejen v lidském světě, ale i v tom kočičím. Pravda, zvířata nemají sklovinu vystavenou takovým drtivým vlivům jako my, přemíra cukru budiž příkladem. Zato se u koček může poměrně snadno objevit zánět dásní či zubů a okolních tkání.

Zanedbané dentální problémy vedou u zvířete nejen ke zhoršené kvalitě života (a dechu...), ale v závažných případech i ke zkrácení života. Dnes už jsou běžně k dostání návleky na prsty fungující jako kočičí zubní kartáčky, stejně jako pasty s vhodným složením pro zvířata. Chovatel by se měl snažit držet si o stavu kočičího chrupu přehled, i když to kočka ne vždycky usnadňuje, a případné problémy opět řešit s předstihem. 

Drápky nestříhat!

Ještě dodejme jeden pro nás cizí příklad častých chyb: V našem prostředí se naštěstí nerozšířila chyba, která je ale velmi častá u majitelů koček ve Spojených státech. Jde o odstraňování drápků kvůli bezpečí interiéru a vlastnímu pohodlí. V Česku je naštěstí tato praktika takřka neznámá, v rámci osvěty ale zkonstatujme jen tolik, že odstranění drápů se pro kočku rovná v podstatě zmrzačení.

Hrají v její motorice tak významnou roli, že kočka bez nich ani nedokáže správné chodit tak, jak je pro kočku přirozené, což platí i o šplhání a dalších činnostech. Nemluvě o následcích v podobě zánětů a nervových problémů. 

Život s kočkou umí být veselý, pestrý a naplňující. Nesmíme ale zapomínat, že ač jsou to úžasné šelmičky, které se snaží tvářit naprosto soběstačně, ve skutečnosti jsou na naší péči závislé. To nejlepší, co pro ně můžeme udělat je pak umět věnovat jim dostatek pozornosti a také dokázat se poučit z vlastních chyb.