Dopředu řekněme, že pokud je člověk jen trochu zodpovědný, pak sama snaha najít cestu, jak se psem žít, je více než chvályhodná. Mazlíčci snižují míru stresu a jsou věrnými společníky a přáteli. Navíc je dost dobře možné, že nám právě pořízení psa ukáže, že náš nabitý časový plán ve skutečnosti potřeboval jen impuls zvenčí, abychom našli motivaci jej předělat k lepší spokojenosti.

Také se může stát, že psa už máme, ale náš život s najednou z různých příčin stal hektickým. Ani to neznamená, že musíme dát našeho mazlíčka pryč nebo že je potřeba, aby se nudil a cítil odstrčený. Níže uvedené tipy mohou napovědět, jakým směrem se při časové vytíženosti s péčí o psa vydat.

Vytvořte si rutinu a držte se jí

Vytížení lidé potřebě denní rutiny mohou docela rozumět. Obecně při péči o domácí mazlíčky platí, že rutina je do značné míry pozitivní – pravidelný čas na krmení, cvičení, procházky a společné hraní a socializaci. Můžete si všimnout, že váš pes působí jaksi sebejistěji. Pravidelný režim v nich totiž probouzí pocity jistoty a bezpečí, jelikož vědí, co čekat a na co se těšit. Režim věnovaný psu jde pak o to snáze skloubit s celodenní rutinou spojenou se zaměstnáním a dalšími aktivitami.

Dodržujte péči o základní psí potřeby

Naprostým minimem je najít si čas na základní potřeby psího mazlíčka. Ovšem pozor, mezi tyto základní potřeby patří nejen biologické pochody, ale i věnovaná pozornost, pohyb a podobně. Zkrátka všechno to, bez čeho by se pes jinak cítil zanedbaný a mohl chřadnout. Dopředu si proto naplánujte a domluvte preventivní návštěvy veterináře. Stanovte si předem, které dny je potřeba věnovat péči o srst (obvykle jen několikrát do roka, záleží ale na plemeni). Jasně si stanovte, kolikrát do měsíce a v kterých termínech budete věnovat více pozornosti psímu pohybu, než jsou jen každodenní procházky.

Nebojte se cvičení postavit jako prioritu

Když už je řeč o cvičení, pak dodejme, že některé potřeby je dobré postavit na první místo. Pomineme-li to naprosto základní, tedy že zvíře musí mít co jíst a pít a kde spát, pak právě pohyb je něco, co bychom zanedbávat neměli. Nemluvě o tom, že pohyb je klíčový nejen pro zdraví psa, ale i jeho člověka. Záleží samozřejmě vždy na dispozicích daného plemene, v podstatě jde ale říci, že v denním harmonogramu by měl být jako pevný bod čas na alespoň malou procházku. Čas od času přidáváme větší porci pohybu, například větším výletem či hraním si v psím parku. Aktivnější lidé mohou volit svého psího mazlíčka tak, aby s nimi mohl běhat či je doprovázet při jízdě na kole. Nezáleží na tom, který čas více vyhovuje vám – pes se s radostí přizpůsobí večerním nebo naopak velmi ranním procházkám. Důležitý je hlavně společně strávený, aktivní čas, který není možné z harmonogramu jen tak vyškrtnout.

Určete si čas pro „přátelení se“

Lidé i psi jsou společenští tvorové, a proto chvíle družení, přátelení či „bondingu“ patří mezi základní životní potřeby. Většinou je není potřeba plánovat, ve vytíženém harmonogramu by se ale na společný čas určený jen jeden druhému mohlo zapomenout. Takové aktivity se do značné míry prolínají s výše řečeným, může jít totiž třeba o společné sportování. Patří sem ale i hry, setkání s přáteli s jinými psy, zkrátka něco, co dá psovi dostatek podnětů a zároveň bude mít pocit, že jste to zažili spolu. I kdyby to nakonec mělo být jen mazlení se a povídání si – i takové chvíle jsou důležité. Pes, který si nepřipadá odstrčený, se mnohem zdravěji vyvíjí.

Pokud to jde, nepodceňujete výcvik

Může se zdát, že při vytíženém časovém harmonogramu je nemožné najít si čas ještě na psí výcvik. Takové cvičení zaměřené na povely a poslouchání ale vůbec nemusí být náročné. Někteří odborníci doporučují najít si okna 10-15 minut třikrát do týdne, která se striktně věnují právě výcviku. Je-li veden pozitivně a v dobrém duchu, poskytuje psu nejen dobrou zábavu, ale obohacuje i jeho duševní zdraví. Je-li času více, nic nebrání tomu docházet čas od času na cvičiště ke zkušenějším chovatelům a odborníkům.

Zvažte psí školku nebo hlídače

Tato varianta péče o psa je u nás pořád poměrně málo rozšířená, navíc je relativně nákladná. Pokud je chovatel ale opravdu zavalen prací, a zároveň má benefit života ve velkém městě, může zvážit, zda na přechodnou dobu psa přes den do tzv. psí školky neumístit. Nemusí to vyhovovat každému jedinci, často ale platí, že společnost – i když doposud neznámá – je pro psa milosrdnější, než celodenní samota v prázdném bytě. Podobně je to s najmutím služeb psího hlídače/venčiče, který se o mazlíčka postará, pokud nám pracovní starosti přerostou přes hlavu.

Najděte psovi kamaráda

Pořídit ke psímu mazlíčkovi domů ještě druhého by asi řešení problémů s časem nepřineslo. Spíš naopak. Ačkoliv je ale pravda, že z hlediska psychického zdraví by to pro psa udělalo hodně. Jistým řešením společenských potřeb zvířete může být snaha najít mu psího kamaráda – ať už u vašich přátel či pokud si všimnete, že někoho při venčení v sousedství potkáváte pravidelně. Ne každý člověk má chuť se přátelit s cizincem jen kvůli psovi. Je ale pravda, že pravidelné procházky, při kterých si může váš mazlíček hrát s jiným psem, přináší novou kvalitu pohody, se kterou pak pes zvíře lépe snáší jinak pracovně našlapaný harmonogram.

Není možné si psa vzít do práce?

Tato poslední možnost se bude týkat stále jen menšiny lidí. Snad živnostníci pracující ve vlastní prodejně, případně zaměstnanci nějakých moderně pojatých firem. Někdy můžeme být překvapení pozitivním ohlasem, s jakým našeho psího mazlíčka na pracovišti uvítají. Znovu ale zopakujme, tento trend, v některých zemích už poměrně rozšířený, je u nás stále jen okrajovou záležitostí. Což je vlastně s podivem, vezmeme-li v potaz širokou oblibu psů v naší společnosti.

Měli by tedy vytížení lidé vůbec mít psa?

Jednoduchá odpověď zní: můžou – ale! Než se rozhodneme psa pořídit, je potřeba zvážit, zda jsme alespoň základní z výše uvedených rad schopni naplnit. Pokud máme pocit, že si na zvíře absolutně žádný čas prostě najít nedokážeme, pak pes ani kočka pro nás nejsou to pravé. Pokud nás přesto myšlenka na péči o pejsky neopouští, můžeme si pro začátek zkusit najít alespoň dílčí časová okna a ta psům věnovat. Řada útulků nabízí možnost venčení jejich chovanců, případně přímo dobrovolnické práce se psy. Můžeme si zkusit pečovat o psa někoho známého třeba během jeho dovolené. A pokud nás i potom bude tížit absence čtyřnohého společníka životem, možná nakonec zjistíme, že i v tom nejvíce nabitém denním harmonogramu se nakonec nějaké místo dá najít.