Historie čivav sahá dlouho do minulosti a začíná na území dnešního Mexika. Podle jedné z teorií měli předchůdci čivav, takzvaní tečiči, žít už v devátém století s Toltéky a jejich předky byli divocí jeskynní psi. Existují též archeologické nálezy, které naznačují přítomnost těchto předchůdců čivav ve Střední Americe dlouho před příchodem Evropanů. Populární pak byli i u Aztéků.

Pokud se přesuneme do 16. století, tak španělský conquistador Hernán Cortéz zaznamenal, že malí psíci byli prodáváni na maso. Ostatně tečiči měli zavalitější tělo než současné čivavy, prý i proto, že psíci určení k jídlu bývali vykastrováni.

Jindy měli původním obyvatelům pomáhat tak, že zahřívali nemocí napadená lidská těla, někdy je však také upalovali zaživa s těly zemřelých. Podle některých teorií měli takové oběti snímat lidské hříchy, nebo po tomto krutém rituálu "sloužit" jako průvodci zemřelých. Zároveň snad bývali i hračkami pro děti či pomocníky při lovu na malá zvířata. Existuje však i teorie, že do prapůvodu čivav zasáhli i Španělé, kteří do Střední Ameriky přivezli bezrsté psy, kteří se spářili s tamními malými pejsky.

Xavier Cugat (vlevo) s herci Jane Powellovou, Roddym McDowallem a psíkem Tico Tico v roce 1946. | zdroj: Profimedia

Cesta k současné podobě nejmenšího psíka na světě ale začala až v 19. století, kdy si je v Mexiku začali s gustem kupovat návštěvníci ze Spojených států, okouzleni jejich jinakostí.

Právě ve Spojených státech pak pokračoval také další vývoj plemene. Uznání se dočkali v roce 1942 a právě ve 30. a 40. letech bylo toto plemeno spojeno také se zpěvákem Xavierem Cugatem. Jedna z jeho čivav, malý Pepito patřil k prvním slavným čivavám světa! A dokonce o něm vznikla i kniha.

Postupem času si pak také našli cestu do Evropy. Do Československa se údajně první čivava dostala počátkem 70. let, skutečný boom obliby čivav v Evropě však nastal až v 80. letech...