V neposlední řadě pak popularita kudlanek plyne i z toho, že v očích mnohých jsou prostě krásné – ať už zbarvením nebo zlověstně elegantní stavbou těla.

Kudlanky (Mantodea) jsou řádem dravého hmyzu, který čítá přes 2500 druhů. Většina druhů kudlanek žije v tropech a subtropech, jen pár druhů se objevuje v Evropě a ve střední Evropě mám druh jediný – kudlanku nábožnou.

Jednotlivé druhy se liší velikostí těla či zbarvením, základní plán stavby těla ale mají kudlanky stejný. Mají protáhlé, zploštělé tělo, hruď je obvykle útlá. Kudlanky mají dva páry křídel. Přední nohy jsou přizpůsobeny lovu – bývají složené a připravené udeřit vpřed, navíc jsou vybavené ostny pro dobrý úchop kořisti. Trojúhelníková hlava je vybavena velkýma, vypouklýma očima a mohutnými čelistmi. Dokonalý lovec od pohledu.

Obvykle se uvádí, že z nepřeberného množství kudlanek se hodí k chovu cca 30 druhů, to ale samozřejmě platí pro nenáročný, rekreační chov. Existují "sběratelé", kteří cíleně chovají druhy méně obvyklé. Při běžném pořízení u chovatelů či ve zverimexech se ale setkáme s několika málo běžnými druhy.

Při pořizování kudlanek dovezených z ciziny bychom se měli ujistit, že nepodporujeme drancování přírody. To ovšem nakonec platí i u nás, kudlanka nábožná je přísně chráněná a rozhodně tak nedoporučujeme začínat chov jejím odchytem.

Nenáročné zvíře

Chov kudlanek vlastně není moc náročný. Pro držení zvířete obvykle stačí terárium o velikosti trojnásobku těla chované kudlanky. V případě opravdu velkého terária lze uvažovat i o společném chovu více jedinců, to se ale doporučuje jen znalcům a jen u některých druhů.

Terárium nemusí být příliš vybaveno, mělo by ale obsahovat pár větviček, z nichž alespoň některé umožní kudlance se zavěsit při svlékání. Kudlanky jsou teplomilné, doporučuje se tedy udržovat v teráriu alespoň 25 °C, obvykle je vhodná i vyšší vlhkost. Vlhkost se dobře udržuje rozprašováním vody, což pomáhá kudlankám i pít (jinak ale obvykle přijímají tekutiny z potravy). Existují i pouštní druhy s náročnějšími požadavky, s těmi se ale začínající chovatel nejspíš nepotká.

Kudlanky se krmí hmyzem, při jejich krmení bychom měli vybírat vhodný, odpovídající velikostí zvířeti. Zkrmuje se larvami cvrčků, sarančaty, larvami potemníků, mouchami a podobně. V přírodě je kudlanka schopná zabít a ulovit i větší zvíře (v poměru k ní), jako drobnou ještěrku nebo malou žabku. To se ale v uzavřeném chovu nedoporučuje, mohlo by snadno dojít ke zranění zvířete.

Toto je jen naprostý základ o chovu kudlanek. Někdy příště se podíváme na jednotlivé druhy a úskalí jejich chovu a povíme si také něco o množení.