Krajta královská je to spíše menší had z čeledi krajt (Python), dorůstá obvykle délky kolem 1,5 metru a váží 1-3 kg. Charakteristické je pro ni zavalité tělo, na které je nasazena spíše malá, výrazně odsazená hlava.

Krajtu jde na první pohled dobře identifikovat díky typickému, výraznému zbarvení. Je hnědé, se žlutými skvrnami, po stranách se jí táhne úzký, žlutý pruh od tlamy až po krk. Pod tím je ještě tmavý pruh táhnoucí se až ke koutkům tlamy. Existují ale i barevné odchylky a albíni, včetně vzácných mutací s úplně jinou barevnou kresbou. Tito hadi se vyskytují hlavně mezi chovateli, kteří je mají za velkou vzácnost.

Neútočný škrtič

Krajta královská je nejedovatá a patří mezi škrtiče. Pochází z oblasti od západního pobřeží Afriky až do Afriky střední, v podstatě od Senegalu po Súdán. I když mají škrtiči hrůzostrašnou pověst, je krajta královská hadem mírným a neútočným, navíc velmi plachým.

Právě tyto povahové rysy, spolu s její velikostí, jí předurčují k roli ideálního domácího mazlíčka. Ze všech krajt a hroznýšů je asi nejvhodnějším pro chov vůbec. Kromě zabíjení myší se její škrtičská síla projeví hlavně tehdy, když je v nebezpečí. Tehdy se totiž stáhne do tvrdé, svalnaté koule, která nepovolí, dokud se necítí v bezpečí. Proto se ostatně anglicky nazývá hovorově "ball snake".

Pro chov není potřeba žádné zvláštní povolení a do bytů se naprosto hodí. Uvádí se, že k chovu stačí terárium 60x100 cm, větším prostorem ale had jistě neopovrhne. Terárium by mělo být vybavené větvemi na šplhání a větší nádrží. Ta slouží hadovi ke koupání a hlavně udržuje v nádobě dostatek vlhkosti, aby hadovi nezačala vysychat a praskat kůže.

Obecně se udává pro udržování teplota 26–32 °C, někteří chovatelé ovšem pod lampou doporučují až 35 °C a ve stínu kolem 23 °C. Krajta tak, stejně jako v rovníkové džungli, může volit mezi vyhříváním se "na slunci" a úkrytem ve stínech.

Pro mláďata jsou vhodná ke krmení větší myšata, dospělci nepohrdnou vzrostlou krysou či menším potkanem. Jako i u jiných hadů probíhá krmení v dlouhých intervalech, neboť hadi velmi pomalu tráví. Mláďata krmíme co 10 dní, dospělce asi po měsíci, měsíci a půl. Přirozeně se u dospělých objevují dlouhé, nepravidelné etapy, kdy nepřijímají stravu třeba i půl roku. Chovatele to nesmí zaskočit a neměl by tento stav zaměnit s nemocí.

Krajtu lze naučit "na mazlení", respektive na lezení po teplém, lidském těle. Jak jsme řekli – rozhodnete-li se chovat doma krajtu, získáte klidného a nenáročného společníka. Lidé se sice bojí slova "škrtič", v tomto případě ale strach není na místě, krajta je opravdu klidná a neútočná. Není se tak čemu divit, že po užovkách červených se jedná o jednoho z nejrozšířenějších druhů hadů.