Kotě: Vývoj od šesti do dvanácti týdnů

6. 12. 2020 – 17:35

Kotě se kolem druhého měsíce života stává už takřka úplně nezávislým na matce. | zdroj: Pixabay

Koťata patří mezi mláďata, která prochází velmi rychlým vývojem už krátce po narození. V šesti týdnech života už jsou téměř připravená opustit matku. Kočičí dětství tím ale nekončí – ve věku šesti až dvanácti týdnů, tedy do dovršeného třetího měsíce, probíhá celá řada dalších změn.

Pokud jde o fyzické změny, pokračuje vývoj nastolený v předchozích šesti týdnech života. První mléčné zuby kočce začaly růst pravděpodobně kolem třetího týdne, skutečný zubní boom ale nastává až po šestém týdnu. Tehdy poměrně rychle – jedinci se mohou dosti lišit – dorostou všechny mléčné zuby. Mnoho kočičích matek v tomto věku přestává kojit, protože začíná jít o velmi bolestivou záležitost. Kolem 12. týdne začnou mléčné zuby vypadávat a nahradí je stálý chrup.

Zrak i sluch začaly naplno fungovat už před několika týdny. Oči jsou stále ještě modré, během druhého či třetího měsíce života se ale zbarví do své definitivní podoby. Zhruba do měsíce a půl má také kotě horší termoregulaci, která se právě po šestém týdnu života reguluje do správné podoby – to opět prohlubuje kotěcí samostatnost, neboť už nepotřebuje zahřívání u matky. S fyzickými změnami v tomto věku souvisí i sestoupení varlat u kocourků.

Formuje se osobnost

Šestý týden není předělem jen ve fyzickém vývoji, ale i v psychickém. Mezi 6. a 12. týdnem je kotě velmi aktivní a prohlubuje své sociální chování. Už sice tolik nespí jako novorozenec, přesto však – už po způsobu "šlofíků" podobném dospělé kočce – prospí asi půl dne.

Tento věk je extrémně důležitý pro vývoj sociálních dovedností, chování a formování osobnosti. Kotě si hodně hraje se sourozenci, učí se od matky, případně i od svých lidí. Pokud nějaká kočka v dospělosti trpí agresivitou či nedůvěrou, jde ve většině případů o důsledek špatné socializace, výchovy či nějakého traumatu v tomto věku.

Do třetího měsíce je také ideální věk, kdy kotě učit na kočičí záchodek. Pokud má vzor u své matky, je všechno mnohem jednodušší. Jinak se doporučuje učit metodou trpělivého opakování a odměn – hněv a netrpělivost mohou kotěti v tomto věku jedině ublížit.

Očkování a odstavení

Z hlediska medicinského se kolem 8. týdne začíná s vakcinací, obvykle proti tzv. kočičí rýmě, kaliciviróze a tzv. kočičímu moru. Až do 12. týdne se také doporučuje v třítýdenních intervalech opakovat odčervování. Vše ale záleží na dohodě s veterinářem podle individuálního stavu a původu kotěte.

Jak jsme uvedli, kolem šestého týdne začínají kočky mláďata odstavovat, někdy se uvádí v 7. až 8. týdnu. Do 10. týdne by ale už mělo být kotě na matce úplně nezávislé. Přikrmovat měkkou stravou se mohou sice už od 4. týdne, od 6. týdne ale dávky zvyšujeme.

Vhodné jsou kvalitní kapsičky určené pro koťata – jakmile je kotě zvyklé na pevnou stravu a má všechny zuby, můžou se mu do jídelníčku zařadit junior granule. Doporučuje se je ale kotěti zprvu namáčet do vody, tedy ještě nějakou dobu podávat jakousi kašičku. Jídlo potřebuje kotě několikrát denně a v podstatě není potřeba jim hlídat dávku – rostoucí mládě by mělo mít možnost se najíst podle libosti.

Ve třech měsících života už je kotě z velké části nezávislé. Dospělost je ale ještě daleko, pořád ho čeká dlouhá cesta a růst a vývoj není ani zdaleka ukončen. Je jenom správně, když o učícím se kotěti budeme přemýšlet jako o malém školním dítěti.

Nemotorný batolecí věk už je pryč, pořád jde ale o citlivého tvora poznávajícího svět. Snahu o nezávislost mu musíme dovolit – ale zároveň bychom neměli zapomínat, že jde pořád o mládě, které je závislé nejen na naší péči, ale které potřebuje i kamarádství a něhu.