Při společném seznamování chceme dosáhnout toho, aby vše proběhlo bezpečně a aby byly položeny dobré základy harmonického soužití. Z obou psů se mají stát přátelé a členové jedné smečky, nikoliv konkurence.
Základní pravidlo říká, že se nesmí spěchat a takříkajíc tlačit na pilu. Při prvním seznámení bychom měli být naprosto pozorní, aby nedošlo hned na začátku ke rvačce, která by mohla štěněti ošklivě ublížit. Doporučuje se oba psy seznámit poprvé na nějaké neutrální půdě. Starý pes by neměl mít hned na začátku pocit, že jde o vpád do jeho teritoria.
Nechte svého seniora si doposud neznámé mládě očichat a dejte oběma dostatek času, aby se po psím způsobu poznali. Zpočátku ale společný čas spíše dávkujte a snažte se mít možnost oba psy umístit tak, aby si od sebe navzájem mohli odpočinout. Míru vzájemné interakce postupně prodlužujte, ale zároveň se obrňte trpělivostí – může trvat týdny, než ze vzduchu opadne napětí a nejistota.
Nezapomínejte na rituály
Psí senioři mohou být ve vzájemném seznamování váhaví, obzvlášť pokud roky žili jen se svým člověkem bez dalších zvířat. V žádném případě jej nejde do nového vztahu nějak nutit. Pokud pes štěně úplně ignoruje, buďte především trpěliví – váš starý parťák musí plně pochopit a uznat, že mládě není ve smečce jen na krátké návštěvě.
Nezapomínejte ani na vaše staré rituály a snažte se najít si čas jen jeden na druhého, na známé hry a procházky jen ve dvou. Pro jemnou psí duši by bylo velkou křivdou, kdyby s příchodem nového štěněte získala dojem, že o vás přišla. Starý pes by měl mít možnost se doma schovat na nějaké klidné místo, kde ho štěně nebude obtěžovat, když nemá náladu.
Buďte připraveni, že věci nemusí jít vždy hladce. Může být potřeba řešit projevy agresivity, může se stát, že zdánlivý pokrok se zastaví a na čas obrátí. Sledujte, jak se starý pes k novému mláděti chová. Pravděpodobně jej začne svým způsobem vychovávat a ukazovat mu jeho roli ve smečce. Zasáhněte jen tehdy, pokud to překročí bezpečnou míru.
Zároveň můžete od svého zkušeného psího veterána zažít chování, které byste v jeho věku už nečekali. Začne dělat naschvály, močit v bytě, kousat boty a podobně. Pravděpodobně jde o projev frustrace z pocitu, že už se mu nevěnujete. Platí, co jsme uvedli výše, a zrevidujte společný čas. V žádném případě starého psa netrestejte.
Může pomoci odborník
Pro správnou domácí pohodu je klíčové, jak spolu budou oba psi vycházet. Berme přitom v potaz, že existují některé konfliktnější konstelace. Pokud například víme, že náš starý společník má dominantní sklony, může nastat skoro neřešitelná situace, pokud i nově příchozí bude dominantní jedinec. Jinak ale platí, že se dá vhodnému nastavení jít vstříc.
O něco méně třecích ploch bude mezi jedinci rozdílných pohlaví či mezi fenkami než mezi dvěma samci. Je asi vhodnější volit štěně stejného plemene, jako je starý pes, neboť bude mít později podobné nároky na stravu, pohyb a životní prostor.
Pamatujme, že drtivá většina psích seniorů se dokáže s malým štěnětem sžít. Někdo snáze, někdo hůře, skutečně neprůchozích nastavení je ale velmi málo. Pokud bychom si už s řešením věčných konfliktů a zdánlivě nekompatibilních mazlíčků nevěděli rady, dá se vše konzultovat s nějakými odborníky na výcvik a psí chování.
Ano, můžeme se dozvědět, že další snažení bohužel nemá smysl. Většinou ale platí, že trpělivost se vyplácí a vrací se ve spokojeném soužití starého a nového psího společníka.
Vstoupit do diskuze (0)