Kočky mohou být někdy překvapivě plachá stvoření. To se ještě stupňuje různými následky stresu a úzkostí, pokud náš mazlíček neprožil zrovna klidné dětství či strávil nějaký čas v útulku. Taková zvířata vždy ocení, pokud jim nabídneme nějaké bezpečné útočiště. Ze zvláštního, soukromého místa ale mohou profitovat i kočky, které ostýchavostí netrpí  – usnadňuje jim totiž poznávání nového domova tím, že kočka dostane jakýsi pevný bod, odkud může rozšiřovat své teritorium.

Když se kočka ocitne v novém, neznámém prostředí, pak se pro ni větší byt či dům může stát až strašidelně obrovským a je potřeba jej opanovat postupně. Takové bezpečné prostory, které patří jen a jen nové kočce, jsou pak dvojnásob potřeba, pokud se v domácnosti už nachází jiný mazlíček, se kterým se musí nově příchozí sžít.

Soukromý pokojík

Při hledání bezpečného prostoru je nejideálnější, pokud naše obydlí umožňuje kočce vymezit opravdu cosi, jako dočasný soukromý pokoj. Nemusí jít o nic velkého, kupříkladu šatní kout či vestavěná skříň, skladovací kumbál nebo sporadicky používaný pokoj pro hosty. Klíčové je, aby nešlo o místo s velkým provozem, kam potřebujete často chodit. Pokud náš interiér takový prostor nenabízí, je dobré přemýšlet nad nějakým provizorním řešením, které by kočce poskytlo aspoň trochu pocitu soukromí, kupříkladu zahrazením části předsíně a podobně. Pamatujme, že toto řešení by opravdu mělo být jen krátkodobé.

Důležité je takové místo připravit dopředu. Nejprve eliminujeme možné nebezpečí: je potřeba zakrýt mezery za nábytkem, odstranit potenciálně jedovaté rostliny a dobře ochránit všechny kabely. Do soukromého kočičího pokoje bychom měli dát toaletní bedýnku, misky na jídlo a vodu, měkké deky či pelíšek, škrabadlo, hračky. Fantazii se meze v tomto případě nekladou a my tak můžeme přemýšlet nad tím, jak udělat místo kočce co nejpohodlnější. Ba co víc, pokud tušíme, že náš nový mazlíček by mohl mít problém se strachem a úzkostí, můžeme mu nachystat „útočiště uvnitř útočiště“, tedy doplnit pokoj kartonovou krabicí s dekou či podobnou schovávačkou.

Když si přivedeme novou kočku konečně domů, vezměme ji do jejího bezpečného prostoru, kde ji citlivě postavíme na zem. Pokud zvíře začne místo opatrně zkoumat, není potřeba nic dělat a necháváme mu jeho tempo. Nezasahujeme ale ani když mazlíček projeví strach a má potřebu utíkat nebo se rychle schovat. V sedu na zemi na kočku tichým, uklidňujícím hlasem mluvme a po chvíli odejděme tak, aby měla možnost si místnost sama prozkoumat.

Postupné seznamování

Pravidelně se za kočkou vracejme a dejme jí příležitost přijít za námi podle svého uvážení. Vůbec není na škodu si při tom pomoci nějakým pamlskem či hračkou s pírkem. Pokud nemáme doma jiné kočky, u kterých by hrozil konflikt o teritorium, nechávejme vstup do kočičího pokoje otevřený. Pokud naopak už s námi nějaké kočky žijí, pak zprvu nechme bezpečný prostor skutečně oddělený. Starší mazlíčci nakonec přijdou čenichat ke dveřím a takové vzdálené seznamování není většinou špatné. Nenechme se při tom rozhodit tím, že na sebe zvířata reagují prskáním a syčením – nemusí to být vůbec předzvěst budoucích vztahů.

Uvolněné, asertivní kočky, které se navíc nemusí o teritorium dělit, mohou potřebovat takový zvláštní prostor třeba jen i jeden či dva dny. U ostýchavějších koček je pak potřeba dobu prodloužit – ať už podle toho, kdy začne sama místnost opouštět či podle toho, jak s námi interaguje. Pokud klidně žere a vesele si hraje a spí v naší přítomnosti, není obvykle potřeba oddělený prostor udržovat. Pokud přeci jen doma máme i kočky jiné, pak je nejlepší dávkovat společné potkávání s novým přírůstkem a reagovat na dynamiku nově se rodících vztahů.

Vzácně může nastat situace, že ani po dvou až čtyřech týdnech na nás nová kočka nepřestane reagovat úzkostlivě či dokonce agresivně. V takovém případě je vhodné se poradit s veterinářem či nějakým odborníkem na zvířecí chování. Na vině mohou být jak neviděné zdravotní problémy, tak mnohem hlubší problémy psychické, které si zvíře přineslo například z útulku. Řešení pak záleží na konkrétních případech a projevech zvířete.