V češtině se někdy objevuje přepis  hovavart, mezi chovateli jsou pak psi neformálně a láskyplně známí jako hovíci. Jméno hovawart vzniklo přes středověké hovewart ze slov Hof (resp. středohornoněmecky Hova) a warten, tedy „dvůr“ a „hlídat“, což dává tušit, jaké bylo původní určení plemene. 

A skutečně, o jakýchsi hlídacích hovewartech se zmiňují německé texty už ve 13. století. Psi v podstatě bez větší odborné pozornosti přežívali jako nesourodé plemeno až do moderní doby. V 19. století ale většinu činnosti dávných hovawartů začali zastávat němečtí ovčáci a další nová plemena. 

Kolem roku 1915 se pak skupina nadšenců pokusila tradiční plemeno zachránit. Za tvůrce nového chovného programu je pak považován Kurt Friedrich König. Na německém venkově vybral psy, kteří co nejvíce odpovídali jeho představě tradiční podoby hovawarta. Ty křížil s kuvaszi, landseery a bernskými salašnickými psy.

První čistokrevní hovawartové podle plemenného standardu pak vznikli v roce 1922, od roku 1937 se dočkali mezinárodního uznání. Kritičtí odborníci se v podstatě shodují v tom, že hovawart je hodnotné a čistokrevné plemeno, se středověkým psem má ale společný jen název a víceméně jde o nové plemeno. 

Druhá světová válka psy málem vyhubila, neboť byli ve velkých počtech nasazováni na frontě. Po válce tak došlo podle původních postupů k jakési druhé obnově plemene. Dnes jde o poměrně rozšířeného psa, se kterým se běžně setkáváme i u nás. 

Na první pohled vypadá jako retrívr

Jsou to středně velcí, silní psi s protáhlým tělem. Samci dosahují až 70 cm při hmotnosti do 40 kg, feny bývají znatelně subtilnější. Hlava připomíná retrívra a často dochází na první pohled k záměně mezi těmito psy.

Typický vzhled zvířeti dává jeho poměrně dlouhá srst. Bývá lehce zvlněná, je výrazně hustá a přiléhavá a dobře chrání. Bývá kratší na hlavě a předních nohách, což jen doplňuje charakteristický vzhled. Standard povoluje jen tři zbarvení: plavá, černá se znaky a černá. 

Jejich dnešní obliba pramení hlavně z dobré povahy. Jsou to inteligentní a přátelští tvorové, aktivní, ale klidní. Velmi dobře se cvičí a dodnes vynikají jako pracovní psi – od péče o ovčí stáda, přes hlídání majetku, až po služební výkon u policie. Zároveň jsou velmi orientovaní na rodinu, vyhledávají lidskou společnost a potřebují ji ve vrchovité míře.

Nebývají agresivní, mají rádi děti a vyrůstají-li v domácnosti od štěněte, pak jsou přátelští i k jiným zvířatům. Je ale pravda, že jsou to psi vyžadující dostatek pohybu a prostoru, proto jsou ideální k domku či na venkov, už méně ale do bytu. Hovawarti možná nejsou v obecném povědomí tak notoricky známí jako zlatí retrívři či němečtí ovčáci, jsou jim ale plnohodnotnou „konkurencí“. Rozhodně jde o psa, který potěší každého chovatele, který hledá vhodného společníka pro početnou, aktivní rodinu žijící v domě s dostatečně velkým dvorkem.