Habeš je historický název Etiopie a předpokládá se, že právě někde v těchto končinách je možné hledat původ těchto krásných koček. Některé zdroje uvádějí, že už část kočičích mumií starého Egypta nese rysy tohoto plemene, přes takovou propast času je ale těžké říct něco určitějšího. Obecně se proto uvádí, že předkem moderního plemene mohla být spíše divoká (nebo zdivočelá?) kočka žijící na území Etiopie.

Pevnější historickou půdu nabízí až dějiny moderního chovu. Někdy od 60. let 19. století se tyto kočky začaly objevovat ve Velké Británii, kam si je jako suvenýr z kolonií dováželi vojáci. V roce se 1896 objevily první záznamy o cíleném chovu habešských koček a na začátku 20. století začaly snahy o registraci plemenných linií.

V roce 1929 pak vznikl první Abyssinian Cat Club a první standard plemene. Zde na okraj poznamenejme, že anglický název pro Habeš – Abyssinia – vnesl trochu zmatek do naší terminologie. V češtině se někdy můžeme setkat s názvem "abysínská kočkaů, to je ale jen synonymum kočky habešské (a jazykový nesmysl).

Genetická krize

Hospodářský úpadek daný oběma světovými válkami oslabil zájem o chov této tehdy ještě exotické kočky, která se tak jako plemeno ocitla na hraně vymření. V 50. letech ale zažily habešské kočky svou malou renesanci, rychle se staly velmi populárním plemenem a rozšířily se i ve Spojených státech. Genetické zúžení populace si ale vybralo svou daň a v chovech se začaly vyskytovat dědičné poruchy, hlavně ve Spojených státech.

V 70. letech se proto v různých klubech povolovalo křížení i s jinými plemeny – opět především v USA. Někdy v této době tak například zkřížením habešské a somálské kočky vzniklo úplně nové plemeno ocicat. Jako samostatné plemeno se oddělila i dlouhosrstá varianta, ze které se utvořila tzv. kočka somálská (která se Somálskem nemá mnoho společného).

"Genetickou krizi" habešanek se ale snad podařilo zažehnat a dnes se naopak velmi dbá o nekřížení habešanek s jinými kočkami, aby se neztratil charakteristický ráz plemene.

Unikátní srst

A o vcelku výjimečný ráz opravdu jde. Habešské kočky mají unikátní zbarvení srsti, které se anglicky nazývá ticking. Je to – laicky řečeno – něco jako melír. Na jednotlivých chlupech se totiž střídají světlé a tmavé proužky, což celé srsti dává zvláštní "přírodní" nádech. Odstín přitom může být šedavý, bronzový či hnědý, občas se barvy střídají.

Zajímavé je, že ačkoliv se výše zmíněné plemeno somálské kočky od habešské oddělilo jako jeho dlouhosrstá varianta, tak se u něj tak výrazný ticking neobjevuje – a proto zůstává tato struktura srsti typickým rysem kočky habešské.

Tento dospělý samec habešské kočky dobře ilustruje "přírodní" variantu zbarvení | zdroj: commons.wikimedia.org (autor Karin Langner-Bahmann)

Ze všeho nejlépe jde tato srst přirovnat k srsti divokého králíka, ostatně v králičích chovech se termín ticking objevuje jako první. Není náhodou, že když se habešské kočky objevily ve Státech, tak se ztratil název "habešská" – který přeci jen dával větší smysl Britům – a prosazovaly se názvy jako "králičí" nebo "zaječí" kočka. Nakonec se ale z důvodu mezinárodních registrací přeci jen ustálilo současné pojmenování.

Kromě srsti zaujmou habešanky i stavbou těla. Jsou to poměrně velké kočky, jejichž tělo prozrazuje mrštnost a atletické nadání. Hlava má výrazné oči a velké, trojúhelníkové uši. Kočka působí velmi bystře a inteligentně a tento dojem je pravdivý. Habešské kočky se vyznačují velkou zvědavostí a hravostí. Jsou velmi aktivní a přátelské a občas se dokonce objevuje přirovnání jejich povahy k dobrosrdečné povaze psí (ovšem kočky by toto srovnání jistě urazilo). Obzvlášť v americkém prostředí se občas přímo říká "Clowns of the Cat Kingdom" – klauni kočičího království.

K lidem velmi tíhnou a dávají jim najevo svou náklonnost. Zároveň navzdory své aktivní povaze nejsou kočkami náročnými, které by vám z nudy demolovaly byt a nenechaly vás vyspat. Pochopitelně ale platí, že s inteligencí se pojí touha po podnětech, a tak byste si tuto kočku neměli pořizovat, pokud jí nejste schopní poskytnout dostatek pozornosti. Při shrnutí zmiňovaných vlastností habešské kočky je ale zjevné jedno – jsou nejen půvabné a originální, ale hlavně jsou skvělými kandidáty na perfektního mazlíčka.