Region hor Serra de Estrela byl dlouho poměrně izolovaný, proto se ve zdejším stylu života až do 20. století moc neměnilo. Na jednu stranu to pomohlo uchování plemene v původní podobě, zároveň bylo plemeno v podstatě neznámé širší veřejnosti. Na přelomu 19. a 20. se navíc nepočetnost plemene spojila se „zlozvykem“ farmářů psy kastrovat, protože věřili, že nebudou opouštět stáda kvůli páření se.

Mizejícího plemene si naštěstí všimli odborníci, kteří v letech 1908–1919 uspořádali řadu speciálních představení, kde psa propagovali a napomáhali jeho zachování. V roce 1933 pak byl publikován první oficiální standard plemene a začalo se s čistokrevným chovem.  

Před druhou světovou válkou byla většina chovatelů zároveň i pastevci a farmáři, později si ale našel oblibu i jako pes hlídací a jako společník. První zemí mimo Portugalsko, kde byl pes chován, byla až v roce 1998 Velká Británie. Od té doby se ovšem rozšířil do řady dalších zemí, Česko nevyjímaje. 

Kozlí srst

Je to velký, silný pes s pevnou a svalnatou stavbou těla. Vyznačuje se mohutnou hlavou s velkými čelistmi. Estrelský pastevecký pes je zkrátka ztělesněná autorita. Dorůstá váhy až 60 kg při výšce 75 cm. Existují dvě varianty: Krátkosrstá a dlouhosrstá, přičemž ta dlouhosrstá je oblíbenější a početnější.

Udává se, že struktura srsti psů je podobná struktuře srsti kozlí – což je, přiznejme si, přirovnání, které většině lidí u nás mnoho neřekne. Jinak jde ale k oběma variantám říci, že mají kožich dvouvrstvý, který perfektně izoluje před nepřízní počasí. Dlouhosrstí psi mají srst nejdelší na končetinách a kolem krku, kde jim někdy vytváří hřívu. Z barevné škály pes pokrývá odstíny šedé, žluté a plavé, povolují se i bílé znaky. 

Miluje vodu

Povaha odpovídá i jiným velkým pastevcům: Na jednu stranu je klidný a vytrvalý, zároveň ale sebevědomý a vzbuzující přirozený respekt. Vyznačuje se značnou inteligencí, ale i když je to tvor oddaný, jeho chovatel musí mít pevnou ruku, aby se pes nestal příliš dominantní. To je častý rys pasteveckých plemen – nutná samostatnost se pojí s jistou tvrdohlavostí.

Dobře vychovaný by neměl mít žádné sklony k agresivitě, k cizím je ale nedůvěřivý, a právě to z něj dělá skvělého hlídače. Pro svou sílu a schopnosti se ale občas objevuje i v roli psa loveckého či služebního. Známé je například využívání estrelských pastevců portugalským námořnictvem. S tím se mimochodem pojí další vlastnost psů: prý skutečně milují vodu. 

Estrelský pastevecký pes je plemenem, které má skvělé vlastnosti být ideálním rodinným společníkem na venkov. Je naprosto oddaný rodině, má rád děti a neohroženě střeží dům i majetek. Není moc náročný na pohyb, asi ale nepřekvapí, že se svými rozměry to není pes do bytu. Pro milovníky velkých psů ale představuje toto plemeno neobvyklou alternativu známějších psích obrů.