Roztomilé pojmenování patří ladnému zvířeti, které je i přes svou dobrosrdečnost skvělým lovcem a obranářem. Pojďme si o něm říct něco víc.

Pes spjatý s českou historií

První zmínky o psech, které charakterizovaly jejich delší chlupy v oblasti čenichu a spodní čelisti, se datují až do doby Karla IV. Už ten je podle všeho choval pro jejich výdrž jako lovecké ohaře. Historické prameny pejsky tohoto druhu ovšem nenazývají fouskem a samozřejmě ne českým.

I tak je ale plemeno pokládáno za jedno z nejstarších loveckých v Evropě. I proto je paradoxní, že za svébytné bylo uznáno až v roce 1964.

Neposeda, ale i přítel

Český fousek je mimořádně loajální, milý, ale zároveň velmi hbitý a aktivní pes. Je zkrátka dokonale přizpůsoben k lovu. Skvěle aportuje, stopuje a pokud má správný trénink nikdy bez příkazu neopustí svého druha. Jde o štíhlé, ladné a dobře stavěné plemeno s velkou výdrží. A také se docela rád koupe.

Český fousek | zdroj: Profimedia Fakt, že je plný energie, ale může některým chovatelům vadit. Nadšeně běhá za čímkoliv, co se pohybuje a pokud není vycvičený, rozběhne se za každým autem.

Přemíru energie je třeba denně vyčerpat, v opačném případě může trpět a nudit se. Pokud chodíte například běhat, nebo jste jinak sportovně založený typ, je to skvělý spí společník. Brzy se naučí nepředbíhat a bude vedle vás pelášit i bez vodítka.

Pokud je fousek ve známém prostředí, mezi svou rodinou, je přátelský a hravý, nebojí si přijít pro pamlsek, nebo se nechat pohladit. S cizími je to obtížnější, k těm si nejprve musí vypěstovat náklonnost a respekt. To platí především pro samce. Ti mohou být tvrdohlavý a projevovat se během dospívání až arogantně. Feny jsou obecně mnohem klidnější a stálejší.

Bezdůvodně nikomu nezkřiví vlásek

Zajímavé je, že ačkoliv jde o loveckého ohaře, neprojevuje se agresivně vůči ostatním zvířatům. Pokud ostatní zvířata ve svém okolí zná, nemá potřebu ubližovat ani kočkám, ani menším tvorům, než je on sám. Naopak vyžaduje kontakt s jinými psi. Je vhodné fouska nechovat samostatně, ale ve smečce, nebo s kamarády jemu podobnými.

Když se cítí v ohrožení, povětšinou nezaútočí, ale uteče, popřípadě začne štěkat. Jeho štěkot nemůže nikdo přeslechnout. Je výrazný výškou hlasu, která je na psa této velikosti nezvyklá. Díky tomu je dobrým hlídačem majetku. Nemá problém na zloděje zaútočit, ale musí k tomu být vycvičen.

Ostatně, dobrý výcvik a výchova jsou pro českého fouska nutností. Jde o plemeno, které vyžaduje tvrdou ruku v začátcích. Protože je ale inteligentní, dobře si pamatuje a brzy se naučí správnému chování. Bez výchovy se lehce může stát nezvladatelným a příliš dominantním. Pokud si chcete českého fouska pořídit, pamatujte, že začátky jsou vždy těžké, ale přinášejí výsledky.