Původ jezevčíků se váže k hladkosrsté variantě tohoto pejska. Některé zdroje hovoří že původní barvou byla černá s pálením. Tedy ta, která se s nimi pojí i v současností, kdy hladkosrstí jezevčíci mohou být i červení či čokoládoví s pálením. 

Jsou přímo esencí svého plemene - inteligentní, paličatí, ale také přátelští a veselí.  Hodí se pro chov v bytě, jejich srst se snadno udržuje a po vykoupání rychle schne.

Hladkosrstý jezevčík v plné kráse | zdroj: Pixabay

Zároveň jim však  komplikuje možnost celoročního pobytu venku. Těmto psíkům je kvůli nedostatečného osrstění prostě zima. Potřebují tedy teplé zázemí, v chladných dnech je ostatně v ulicích můžete potkávat i oblečené.

Dlouhosrstí jezevčíci mají ze všech variant svého plemene nejmírnější povahu. I jejich původní barvou byla černá s pálením a eleganci a ladnost jim vedle přikřížení španělských psů přidali i němečtí křepeláci.

Tito psi jsou také jednoznačně nejcitlivější, občas mají dokonce sklony k bázlivosti a jaké jedinému druhu jezevčíků se jim občas v autě dělá špatně. Na druhou stranu se nejvíce hodí pro chov ve městě i v rodinách a nejsnáze se cvičí. Při lovu pak bývají díky excelentnímu čichu využíváni jako barváři.

U těchto jezevčíků však (potenciální) majitelé musí počítat s tím, že jejich krásná srst vyžaduje pravidelné česání, musí jim také kontrolovat uši a odstraňovat přebytečné chloupky, které by mohly vést k zánětu. Vedle černé se tito jezevčíci vyskytují i v červené, tygrované či žíhané barvě.

Dlouhosrstí jezevčíci jsou největší pohodáři | zdroj: Pixabay

Drsnosrstý jezevčík vznikl křížením s teriéry, francouzskými barbety a otterhoundy. Výsledkem byl oštřejší pes odolný vůči náročnějším klimatickým podmínkám. Ze všech druhů mají právě tito jezevčíci nejširší uplatnění při lovu, jsou však taky pořádně svéhlaví.

Srst těchto krasavců je odolná, což se hodí pro pohyb v různých podmínkách. Drsnosrstí jezevčíci bývají ve světlé či tmavší barvě divočáka, žíhaní, tygrovaní, červení či černí s pálením.

Dvakrát do roka by jejich srst měla projít trimováním, majitelé by je často neměli mýt šamponem, naopak je však třeba zastříhávat jim přebytečné chlupy na tlapkách. I přes ostrost a náruživost při práci mají drsnosrstí psíci, stejně jako jejich příbuzní, přátelskou povahu - tedy pokud dostanou správný výcvik.

Hrubosrstý jezevčík je maličko ostřejší než jeho příbuzní | zdroj: Pixabay