Kočičí záměry, s jakými se na linku vydávají, mohou být různé. Od zcela nevinných, tedy snahy být svým milovaným lidem po ruce při tvořivé činnosti, přes ty pokoutné, jako je hledání něčeho k snědku, až po zcela zlomyslné, což je například potřeba poshazovat všechno to, co si o shození vyloženě říká. 

Přitom s odstupem musíme uznat, že přitažlivost kuchyňské linky pro kočky je zcela pochopitelná a těžko jim ji můžeme vyčítat. Kočky přirozeně vyhledávají vyvýšená místa k odpočinku, je to součást jejich geneticky zakódovaného chování. Navíc jsou to od přírody rozené průzkumnice – opět rys zděděný po předcích, kteří si drželi perfektní přehled o svém teritoriu a jeho okolí. Nemluvě o tom, že kočičí tělo je přírodou stvořené pro skákání a dosahování výšek, navíc elegantně a rychle.

Když to spojíme s tím, že nábytek v kuchyni je prosycen vůněmi, podle kterých se kočky orientují a které dráždí jejich pozornost, a navíc slibují různé chuťovky, pak je vlastně skoro s podivem, že naše šelmičky jsou vůbec ochotné trávit čas i jinde.  

Nebezpečí číhá všude 

Za určitých okolností se pobyt kočky na kuchyňské lince může stát předmětem obav. A to i tehdy, pokud nejde o obavy hygienické. Svým způsobem nejde vždy o úplně bezpečná místa. Často se na nich nachází ostré předměty, často mimo zorné pole skákající kočky. Nemluvě o věcech horkých, otevřeném plamenu a podobně. Řada lidských potravin je pro kočky navíc velmi toxická – nejde přitom jen o notoricky známý alkohol či čokoládu, ale i kvasnice (tedy jakékoliv kvašené těsto), cibuli či česnek.

Pokud víme, že je naše zvíře opravdu všetečka, měli bychom vždy dbát o to, aby na lince nezůstávaly nejen celé nebezpečné potraviny, ale třeba i kousky po krájení a podobně. Ještě dodejme, že podle jedné studie z USA si někteří chovatelé všimli problémů svého zvířete s diabetem či zvětšenou štítnou žlázou díky tomu, že kočka byla neodolatelně lákána k dřezovému kohoutku. Trpěla totiž kvůli onemocnění neuhasitelnou žízní a miska jí nestačila. 

Výchova od kotěte

Nejčastější příčina, proč nebudeme chtít, aby kočka na kuchyňskou linku skákala, bude vedle bezpečí hlavně hygiena. Jsou to milá stvoření, se kterými sdílíme úplně všechno, ale v těstě na bábovku by si packy máčet prostě nemusela. Je pak otázka, co lze s takovým chováním dělat.

Zdaleka nejjednodušší je vychovávat kotě od začátku s tím, že kuchyňská linka je tabu. Bez násilí, bez vzteku zvíře přirozeně dovést k tomu, že ho na kuchyňské lince prostě nechceme. V mládi jsou v tomto kočky poměrně tvárné a učí se to podobně snadno jako to, kde je toaletní bedýnka a kde mají pelíšek ke spaní. Samozřejmě budou vždy existovat jedinci, které ani při nejlepší vůli v tomto směru nevycvičíme, ti jsou ale v menšině. 

Jak na dospělou kočku

Mnohem těžší je situace, pokud se snažíme přeučovat už dospělou kočku. Ani zde ale řešení není nemožné, jen dá mnohem víc práce. Je dobré si říci, zda se nám nedaří určit kočičí motivace pro přitažlivost linky. Dobré pro chovatele je, pokud zjistí, že zvíře lákají hlavně pochutiny na ní. Pokud jsou odstraněny a linka se udržuje vždy chemicky čistá, bez lákavých drobečků a vůní, kočka může ztratit zájem. Případně jej lze nasměrovat jiným směrem, například pomocí puzzle hraček s dobýváním skrytého pamlsku. Kočka vybije svou průzkumnou touhu na takové hračce a kuchyň nechá na pokoji.  

Podobně lze nasměrovat pozornost pryč od kuchyňské linky pomocí různých kočičích hradů, výše umístěných polic speciálně pro kočky a podobně. Řeší se tím potřeba skákat na nábytek v kuchyni jen kvůli výšce. Kočičí hrad umístěný na teplém místě s výhledem do bytu i z okna se nakonec může ukázat mnohem lákavějším místem.  

V extrémních případech, kdy se nedaří kočičí pozornost nasměrovat pryč, lze přistoupit k mírně negativním opatřením. Ty spočívají například v obalení okrajů linky, kam kočka doskakuje, alobalem nebo fólií. Nepříjemná struktura povrchu zvíře může odradit od dalších pokusů se nahoru dostávat.

Na druhou stranu, s negativní výchovou se to nesmí přehánět. Na trhu se objevují různé plašiče koček, které vydávají nepříjemné ultrazvukové efekty. Ty obvykle zvíře odeženou z vymezeného prostoru. Je ale otázkou, zda má mít kočka takové nepříjemné pocity plašení a nebezpeční spojené s nějakou částí bytu. Spíše se podobné výrobky hodí, pokud chceme zvíře udržet mimo nějaký prostor typu celá garáž či kůlna.  

Chválit a chválit

I výchovný přístup se doporučuje spíše pozitivní, neboť ten negativní a odstrašující může nabourávat důvěru mezi člověkem a jeho mazlíčkem. Pochvalte kočku pokaždé, když se místo na lince uvelebí na kočičím hradě či povolené polici. Z linky ji namísto toho pokaždé sundejte, ale bez křiku a trestů. Různé používání vodních rozprašovačů a podobně sice zvíře odežene, ale vzájemnému vztahu nepomůže.  

Rada na konec zní: Pokud zvíře vytrvale trvá na svém pobytu na kuchyňské lince, pak zvažte, zda je to skutečně takový problém. Je nutné kočku něco učit a odněkud v bytě – tedy v rámci prostoru, který přirozeně chápe jako své teritorium – ji násilně vyhánět? Chovatel má plné právo na svých pravidlech trvat, někdy je ale ústupek moudřejší řešení.

V takovém případě ovšem myslete na bezpečnost obou stran. Odstraňte všechny nebezpečné předměty i potraviny a zároveň směrem k sobě nepředpokládejte, že čistotná kočka nemůže být zdrojem nečistoty. Kuchyně je zkrátka srdcem nejednoho domu, a to je něco, co svým způsobem vnímají i kočky a chtějí toho být účastny.