Králíci dokáží přilnou ke svým lidem podobně jako psi či kočky, reagovat i na některé povely či hlas, naučit se používat toaletní bedýnku a podobně. Jejich velkou zbraní k lidskému srdci je pak jejich roztomilost – což je ale někdy i nevýhodou, protože existují chovatelé, kteří si toto zvíře pořídí poněkud impulzivně. I takové rozhodnutí, jakkoliv jde o mazlíčka nenáročného, by ale mělo být učiněno s rozmyslem a se znalostí některých faktů. Co tedy může rozhodnutí o pořízení králíka ovlivnit?

Délka života

Králíčci mají relativně dlouhý život, respektive delší, než to známe u jiných menších savců. Při dobré péči se mohou dožít zhruba 8 až 12 let, představují tedy mnohem delší závazek, než je pořízení například křečka.

Jsou to hlavně interiéroví mazlíčci

Oproti jeho divokým bratrancům se králíku domácímu nejlépe daří při chovu v interiéru. Samozřejmě se dá namítnout, že u nás má dlouhou tradici hospodářský chov ve venkovních králíkárnách, v takovém případě ale nejde o mazlíčky. Hospodářští králíci zkrátka nemají za cíl dožít se vysokého věku v maximální možné spokojenosti. Pokud má být králík domácím mazlíčkem, pak potřebuje lidskou společnost a stálost podmínek – řada zakrslých plemen špatně snáší horka i zimy. Pokud máme pro své zvířátko venkovní výběh, není vhodné ho v něm nechávat celé léto, pokud tedy nemá zároveň alespoň několik dalších králičích kamarádů. V neposlední řadě pak dodejme, že domácí králík nemá tak silné instinkty chránící ho před predátory.

Králíci potřebují pohyb

Ačkoliv se neočekává, že budeme ušáka prohánět na dlouhé procházky na vodítku, přesto musíme počítat s tím, že pro králičí zdraví je pohyb naprosto esenciální. Pomáhá nejen správné činnosti střev a brání obezitě, ale také podporuje veselou mysl zvířete. Králík nepatří mezi mazlíčky, kteří mohou být celý den zavření v kleci – denně potřebuje svůj prostor k běhání, hrám i pořádnému protažení. Řada chovatelů zjistila, že pokud má pokoj dobře zabezpečený proti okusování nevhodných či nebezpečných materiálů, pak jejich mazlíčkovi nejvíc vyhovuje, pokud mají stejnou volnost jako třeba kočky.

Každý králík má svou osobnost

Králičí osobnosti se individuálně liší, stejně jako to známe u psů – a také lidí. Někteří jsou spíše plaší a uzavření, jiní velmi přátelští a přístupní, další pak se sklony k agresivitě. Nelze tedy vždy vycházet ze zkušeností jiných chovatelů. Také je potřeba zvážit, zda jsme připravení na to, že si k povaze svého zvířete musíme hledat cestu.

Králíci potřebují socializaci

Pokud chceme co nejvíce „otevřít“ potenciál králičího mazlíčka, pak je klíčové, abychom s ním strávili co nejvíce času v citlivém, mladém věku. Je to velmi podobné socializaci štěňat – při správné péči se zakládá na to, že zvíře nebude mít v dospělosti psychické problémy, že bude zvyklé na lidi a přístupné ke společným činnostem. U špatně socializovaného králíka sice nehrozí, že svého majitele například při výcviku vážně zraní, na druhou stranu ale takový tvor nikdy nebude skutečný mazlíček. Je proto nutné si být jistí, že budeme mít pro nového králíka dostatek času k mazlení a zvykání si na lidi.

Králíci potřebují vlákninu – hodně vlákniny

Králíci jsou býložravci, jejich zažívání navíc funguje na zpracovávání velkého množství vlákniny. Můžeme stravu doplňovat zeleninou a ovocnými pamlsky, základ bude ale vždy rostlinná vláknina. Její potřeba jde dokonce tak daleko, že pokud by snad králík měl někdy prázdná střeva, může se mu úplně zastavit zažívací systém a rychle uhynout. Je proto potřeba počítat s tím, že péče o králíka zahrnuje poměrně velké množství zkrmeného sena, které je potřeba často doplňovat. Navíc není seno jako seno – důležitá je kvalita i složení.

Králíci potřebují kousat

Králičí zuby neustále dorůstají. Na jednu stranu tak sice musíme interiér zajistit tak, aby nám mazlíček neokusoval kabely a ceněný nábytek, zároveň mu musíme umět poskytnout materiál vhodný k okusu. Králičí zuby se sice obrušují i senem, přesto je potřeba počítat s potřebou například dřevěných hraček či bloků určených k ohryzání. K tomu dodejme, že nutná je i péče o neustále dorůstající drápy. Ty by si králík v přírodě obrušoval hrabáním, v domácnosti ale potřebuje lidskou pomoc, aby mu drápky bolestivě nepřerůstaly.