Ačkoliv tito psíci vypadají jako výstřelek moderní doby, jejich kořeny jsou velice hluboké. Podle některých se vyvinuli z afrických bezsrstých psů, genetické testy pak ukazují i na příbuznost s mexickými naháči. Přízvisko "čínský" získali proto, že byli využíváni jako chytači krys na čínských lodích.

Byli výkonní, hbití pokud neměli srst, tak i odolní vůči cizopasníkům. Ovšem pozor - zástupci tohoto plemene existují v "srstnaté" i "bezsrsté" variantě. Srstnatí se nazývají "powder puff" - labutěnka.

Pokud dáte dohromady "holého" a srstnatého jedince, mohou přijít na svět, jak holá tak srstnatá štěnata, pokud se spáří dvě labutěnky, přijdou na svět jenom malí chlupáči.

Námořníci se psi v přístavech obchodovali, čímž se předci dnešních psíků rozšířili po světě. Současné plemeno však dostalo "základ" až v polovině 20. století.

Čínští chocholatí psi potřebují citlivou výchovu, jakoukoliv hrubost a násilí snáší velice špatně. Jsou chytří, učenliví. Navzdory svému delikátnímu vzhledu mají rádi pohyb a s páníčky si užijí procházky, ale třeba i plavání.

Zároveň je to však plemeno, které je nutné chovat v bytě a věnovat hodně péče jeho kůži. Psíci potřebují v chladu více krmení, oblečky na ven, celoročně kvalitní přípravek na kůži a jemné prostředky pro koupelovou péči, v létě zas dobrý opalovací krém. Srst čínských chocholatých psů, která existuje v různých barvách, je také třeba pravidelně upravovat.

"Chocholáči" špatně snáší samotu, jsou velice fixovaní na své blízké. Mají také rádi děti, ty se však k těmto psíkům musí chovat něžně.

A zdraví? Psíci nemají genetické zatížení, občas však trpí na oční nemoci či problémy s chrupem - zuby trápí zpravidla nahatou verzi plemene. Majitelé také musí dbát na to, aby své mazlíky nepřekrmovali, ideální váha zástupců tohoto plemene je zhruba do 5,5 kilogramu. Průměrná délka života bývá 13 let.